Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Borovička

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. Autor: Astropis.
RNDr. Jiří Borovička, CSc.
Autor: Astropis.

 

Rok narození : 1964

http://www.astronom.cz/borovicka

Kopalova přednáška za rok 2014

 

RNDr. Jiří Borovička, CSc. se narodil 16. ledna 1964 v Praze. Astronomii se věnuje od roku 1977. Pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR v.v.i v Oddělení meziplanetární hmoty. 

Kopalova přednáška za rok 2013

Dr. Jiří Borovička při Kopalově přednášce; cenu předává předseda ČAS Dr. Jan Vondrák, v pozadí Dr. Pavel Spurný Autor: Astropis.
Dr. Jiří Borovička při Kopalově přednášce; cenu předává předseda ČAS Dr. Jan Vondrák, v pozadí Dr. Pavel Spurný
Autor: Astropis.

Jiří Borovička je erudovaným vědcem - astronomem, který je na vrcholu svých tvůrčích schopností a který v oboru výzkumu meziplanetární hmoty a především meteorů dosáhl velké řady významných výsledků. Nejlépe to dokumentuje mimořádný rozsah jeho publikační činnosti a jejího ohlasu, viz seznam hlavních publikací níže, jejichž kvalitu podtrhuje i velká citovanost – více než 1000 citací! Jeho poslední publikace se věnovaly pádu tělesa nad Čeljabinskem 15. února 2013, u kterého byl prvním autorem výpočtu dráhy a určení původu tělesa. Dr. Jiří Borovička patří ve svém oboru k nejuznávanějším odborníkům v celosvětovém měřítku. 

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo v sobotu 29. listopadu 2014 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 206. Laudatio přednesl vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, první laureát Kopalovy přednášky a držitel Akademické prémie - Praemium Academiae RNDr. Pavel Spurný, CSc. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. a také čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. Laureátská přednáška nesla název Jak vypadají meteoroidy?

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.

Stručný životopis (aktuální k datu udělení Kopalovy přednášky):

Jiří Borovička je předsedou Rady Astronomického ústavu AV ČR a zástupcem ředitele ústavu. V minulosti vykonával také funkci předsedy České astronomické společnosti.

  • 1964 narozen v Praze 16. 1. 1964
  • 1977 – 1987 amatérský astronom 
  • 1978 – 1982 studium na gymnáziu, Budějovická, Praha 
  • 1982 – 1987 studium fyziky a astronomie na Karlově univerzitě v Praze 
  • 1983 – 1987 studentský vědecký asistent v Astronomickém ústavu ČSAV, Ondřejov; práce s Dr. R. Hudcem o možných optických protějšcích gama záblesků 
  • 1983 – 1991 pozorování proměnných hvězd na Štefánikově hvězdárně v Praze 
  • 1984 publikoval první vědeckou práci
  • 1987 obhajoba diplomové práce "Optické záření doprovázející gama záblesky" a úspěšné zakončení studia astronomie na MFF Univerzity Karlovy, kde získal vědecký titul RNDr. 
  • 1987 – 1988 základní vojenská služba 
  • 1988 – 1993 postgraduální student na Astronomickém ústavu ve skupině Fyziky meteorů, kde pracoval (a pracuje dodnes) na analýze spekter meteorů 
  • 1993 obhájení disertační práce "Spektrální analýza meteorů" a získání titulu CSc. 
  • 1993 od tohoto roku zaměstnán jako vědecký pracovník na Astronomickém ústavu AV ČR 
  • 1994 přijat za člena Mezinárodní astronomické unie (IAU) 
  • 1997 obdržel juniorskou cenu Učené společnosti České republiky za práce na výzkumu záření meteorů v atmosférách Země a Jupiteru 
  • 1998 – 2001 předseda České astronomické společnosti 
  • 1998, 1999, 2002 se účastnil mezinárodních leteckých expedic pořádaných NASA na sledování velké činnosti meteorického roje Leonid 
  • 2000 – 2004 vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2002 obdržel prémii Otto Wichterleho od Akademie věd ČR 
  • 2004 – dosud, zástupce ředitele Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2007 – dosud, předseda Rady Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2012 zvolen viceprezidentem komise 22 Mezinárodní astronomické unie (IAU)

Seznam publikací

Doporučené odkazy



Štítky: Kopalova přednáška, Jiří Borovička


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »