Jan Vondrák

Cena Littera astronomica za rok 2021

Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr.h.c. (* 12. září 1940) absolovoval v roce 1962 zeměměřické studium na ČVUT v Praze a po promoci nastoupil do astronomického oddílu bývalého Geodetického a topografického ústavu (GTÚ). Roku 1964 přešel do Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK), kde působil na observatoři Pecný v Ondřejově. Od r. 1977 je vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu ČSAV, resp. AV ČR (ASÚ) v Praze. Kandidátskou práci z geodetické astronomie obhájil roku 1973, doktorskou disertaci v r. 1985. 

Je významným členem několika mezinárodních vědeckých společností a pracovních skupin, např. Mezinárodní astronomické unie (IAU) a Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (IUGG), byl členem komise přírodních věd Grantové agentury ČR. Je místopředsedou Dozorčí rady ASÚ. Byl členem vědeckých rad Astronomického ústavu AV ČR,  stavební fakulty ČVUT a VÚGTK a byl také byl předsedou Českého národního astronomického komitétu. 

V letech 1991-94 byl vedoucím oddělení dynamiky sluneční soustavy ASÚ a od roku 1994 do 2000 vedl reorganizované oddělení dynamické astronomie téhož ústavu. Od roku 2000 byl zástupcem ředitele Astronomického ústavu AV ČR pro zahraniční styky. I když oficiálně odešel do důchodu v roce 2005, je na ústavu stále zaměstnán na částečný úvazek a nepolevuje ve své vědecké i organizační činnosti.

Jeho vědecká a publikační činnost je velmi rozsáhlá. Stal se spoluzakladatelem vědního oboru kosmické geodézie. Publikoval více než 180 původních prací (práce z posledních 16 let jsou uvedeny v příloze na závěr tohoto tiskového prohlášení), které byly alespoň 400krát citovány v impaktovaných mezinárodních časopisech. 

Ve své vědecké práci se zabýval především numerickým určováním parametrů zemské rotace, teoretickým studiem pohybu Měsíce a rotační dynamiky Země (slapové a rotační deformace, planetární vlivy na parametry precese a nutace Země, atmosférické vlivy na pohyb pólu a rychlost zemské rotace). Věnuje se také problematice kombinace určování parametrů rotace Země klasickými astrometrickými a moderními kosmickými metodami a výpočtu astronomických efemerid. Je autorem originálního digitálního filtru pro zpracování rozličných astronomických pozorování a má významný podíl na vývoji nového modelu originálního českého astrometrického přístroje cirkumzenitál.

Od roku 1981 je členem redakční rady české Hvězdářské ročenky, pro kterou převzal od prof. Vladimíra Gutha zajišťování veškerých výpočtů. Postupně nahradil pracné ruční metody moderní elektronickou výpočetní technikou.  Je místopředsedou  Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti  .
V roce 1983 absolvoval tříměsíční stáž v Bureau International de l´Heure v Paříži a v roce 1989 stejně dlouhý studijní pobyt v oddělení časové služby a zemské rotace U.S. Naval Observatory  ve Washingtonu D.C. V letech 1991-2 pracoval půl roku na Observatoire de Paris. Získané zkušenosti a kontakty bohatě využívá ve své vědecké  i  organizační  činnosti.  Aktivně  se  účastní a spoluorganizuje nespočetné řady odborných zasedání, seminářů, konferencí a kongresů. 

V letech 1992-1997 byl hlavním řešitelem a vedoucím týmu pro novou redukci astronomických pozorování z období 1899-1992 v systému katalogu HIPPARCOS. Je hlavně jeho zásluhou, že za tuto práci dostal kolektiv řešitelů Cenu Akademie věd ČR  v roce 2000. Byl také členem mezinárodního kolektivu, který získal v roce 2003 prestižní Descartesovu cenu Evropské komise za studium problematiky souřadných systémů, umožňujících přesné sledování zemské nutace. O tento výzkum se opírají moderní družicové navigační systémy. Finanční odměna byla použita na podporu projektů mladých pracovníků v oboru.

V letech 1998-2004 byl Dr. Vondrák předsedou Českého národního komitétu  astronomického, 2001-2004 předsedal řídící radě mezinárodní organizace pro sledování rotace Země IERS (International Earth Rotation and Reference Systems Service). Od roku 2003 byl vicepresidentem I. divize IAU  (Fundamental Astronomy) a od loňského valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze (na jehož organizaci se významně podílel) zastává jako první český astronom v historii funkci předsedy I. vědecké divize IAU. 

Jan Vondrák je jedním z nemnoha našich odborníků, kteří za svou vědeckou prací získali zasloužené  uznání  vědecké  veřejnosti  a  přitom  aktivně  spolupracují  i  s  amatérskými zájemci o astronomii, zejména pak prostřednictvím svého členství v České astronomické společnosti. Nikdy se nezpronevěřil svému oblíbenému heslu: žít a nechat žít.

Po Janu Vondrákovi je pojmenovaná planetka (35356) Vondrák. 

Jan Vondrák od roku 2010 vykonává funkci předsedy České astronomické společnosti.

V roce 2011 Jan Vondrák v Cassiniho sále Pařížské observatoře obdržel čestný doktorát. 

Cena Františka Nušla za rok 2007

Nušlova cena za rok 2006 byla Janu Vondrákovi předána 8. prosince 2007 v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze u příležitosti oslyvy 90. výročí České astronomické společnosti. Laureát při přednesl přednášku nazvanou Precese a nutace: včera, dnes a zítra.

Littera astronomica za rok 2021

V roce 2021 si připomínáme 100. výročí prvního vydání Hvězdářské ročenky (HR). Prvním hlavním redaktorem HR se stal prof. Bohuslav Mašek (1868-1955). Na gymnáziu v Jindřichově Hradci se seznámil se svým spolužákem Františkem Nušlem, s nímž pak po vysokoškolských studiích a doktorátu v roce 1896 spolupracoval na vývoji geodetických přístrojů včetně cirkumzenitálu. Po roce 1918 se stal místoředitelem ondřejovské observatoře bratří Fričů.

Jeho nejvýznamnějším odkazem pro současnost se stalo vydávání HR od r. 1921 do r. 1940. V Protektorátu vyšla v r. 1941 HR péčí Dr. Vladimíra Gutha a Dr. Františka Linka. Ti také připravili vydání HR 1942, ale německá cenzura vydání nepovolila kvůli přesným souřadnicím hvězdáren. Až do roku 1945 pak vydávání HR zkráceně suploval časopis Říše hvězd. Od. r. 1946 vydávalo HR družstvo Máj a od r. 1950 do r. 1953 nakladatelství Prometheus. V r. 1954 převzalo vydávání HR nakladatelství ČSAV přejmenované v r. 1956 na Academia. Dosti drsným požadavkem tohoto nakladatelství bylo, že rukopis HR musí být dodán dva roky před vydáním a až do r. 1992 požadovala redakce dodání ve formě camera-ready.

Od r. 1981 se členem redakční rady stal Ing. Jan Vondrák, jenž převzal od prof. Vladimíra Gutha zajišťování veškerých výpočtů. V tom roce docílila HR nejvyššího  nákladu za celou historii: 7 500 výtisků!  Jan Vondrák postupně nahrazoval pracné ruční metody výpočtů vlastními programy pro počítače. Podnětem pro Jana Vondráka byla shoda šťastných okolností v r. 1979 při jeho návštěvě Pulkovské observatoře u prof. Viktora K. Abalakina (1930-2018). V té době tam totiž hostoval také francouzský nebeský mechanik Pierre Bretagnon (1943-2002), jenž naprogramoval semi-analytickou teorii pohybu planet známou posléze pod zkratkou VSOP 1982 (Variations Séculaires des Orbites Planétaires).

Po návratu domů poslal Dr. Bretagnon ochotně magnetickou pásku se svým výpočetním programem Janu Vondrákovi. V té době vládly digitálnímu světu velké sálové počítače. To Janu Vondrákovi umožnilo sestavit výpočetní programy přesných efemerid, v níž figurovaly desítky tisíc Poissonových členů. Již od r. 1985 tak Jan Vondrák naplno využíval kvality programu VSOP a od roku 2014 přešel na ještě dokonalejší verzi VSOP 1987.

Od r. 1992 vydává HR Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy; od r. 2013 v koedici s Astronomickým ústavem AV ČR. V letošním roce dovršil Dr. Vondrák již čtyři dekády prací na Hvězdářské ročence, takže překonal dvojnásobně otce zakladatele prof. Maška v počtu Hvězdářských ročenek, na nichž se zásadním způsobem podílí.

Dr. Jiří Grygar říká "Domnívám se, že nebýt Jana Vondráka, tak by možná česká Hvězdářská ročenka nepřežila, protože těžko by se našel český astronom tak vybavený znalostmi v moderní astrometrii, která se právě nyní vrátila na výsluní díky fantastickému úspěchu astrometrické družice Gaia". A pokračuje "Není na světě mnoho států, které se mohou pochlubit stoletou tradicí výpočtů efemerid, takže přínos Dr. Jana Vondráka k této tradici je nepochybně rodinné stříbro v české historii i historii České astronomické společnosti. Šestý prezident USA John Q. Adams (1767-1848) prohlásil, že kultura národa se dá posoudit podle stavu jeho astronomických observatoří. Zajisté shodně lze kulturu národa posoudit podle délky historie a současného stavu jeho astronomických ročenek. Pro výjimečně kvalitní a dlouhý podíl Dr. Jana Vondráka na tomto poli proto navrhuji, aby mu byla udělena Cena ČAS Littera Astronomica v roce 2021."

Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr. h. c. (z Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR) Cenu převzal 15. října 2021 v rámci 31. Podzimního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureátská přednáška nesla název Hvězdářská ročenka slaví sté narozeniny.

Doporučené odkazy

• Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 102: Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2007 (pdf, doc)
• Předseda České astronomické společnosti Jan Vondrák obdrží v Paříži čestný doktorát (asrtro.cz, 2011)
• Nušlova cena
• Littera astronomica
• Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 280: Cena Littera Astronomica za rok 2021 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 15. října
•