Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Palouš

Jan Palouš

 

prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Autor: Ivana Macourková
prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
Autor: Ivana Macourková

 

 

 

 

 

 

 

Rok narození : 1949

 

Nušlova cena za rok 2015

 

Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. se narodil 31. 10. 1949 v Praze. Od ukončení studia astronomie na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze v roce 1972 a získání titulu RNDr v roce 1973 dodnes pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR. Zde také v roce 1977 obhájil svou kandidátskou disertační práci a získal vědeckou hodnost CSc. a později v roce 1993 také hodnost DrSc. Zabývá se především studiem dynamiky vývoje galaxií a tvorby hvězd spouštěné na rázových vlnách v turbulentním mezihvězdném prostředí. V tomto oboru publikoval v prestižních mezinárodních časopisech na 200 původních prací, o jejichž vysoké vědecké úrovni svědčí více než 1300 ohlasů v mezinárodní odborné literatuře a Hirschův index rovný 21. Nesoustředil se však pouze na vlastní vědeckou práci, ale působí též jako úspěšný pedagog na MFF UK; v roce 1994 se habilitoval na docenta a v roce 2001 byl jmenován profesorem. Během svého plodného života vychoval řadu mladých vědeckých pracovníků, kteří se po jeho vzoru zabývají s nemalými úspěchy na mezinárodním poli kinematikou a dynamikou galaxií a tvorbou hvězd. Stal se tak u nás zakladatelem vlastní školy v tomto oboru.

Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Jan Palouš se velice intenzivně věnuje také práci organizační, a to na poli domácím i mezinárodním. Z jeho mnoha funkcí jmenujme alespoň, že byl po dvě období (1996 – 2004) ředitelem Astronomického ústavu AV ČR, v letech 2005 – 2013 členem Akademické rady a předsedou Rady pro zahraniční styky AV ČR, jako předseda Národního organizačního komitétu se významně podílel na uspořádání 26. Valného zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006. V letech 1991 – 1996 byl sekretářem nově vzniklé Evropské astronomické společnosti a v letech 2008 - 2012 zastával funkci jejího místopředsedy. Jeho dlouholeté snahy o připojení ČR k Evropské jižní observatoři (ESO) se v roce 2007 setkaly s úspěchem, čímž se naše vlast postavila po bok těch astronomicky nejvyspělejších zemí. V současnosti je zástupcem ČR v řídícím výboru ESO. Od roku 2009 je místopředsedou Mezinárodní astronomické unie, vrcholné mezinárodní organizace celosvětově koordinující astronomický výzkum. Od r. 2007 je dopisujícím členem skotské Royal Society Edinburgh a od r. 2009 členem Učené společnosti ČR. V roce 2014 mu Akademie věd ČR udělila medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách. Je zřejmé, že jak nespornými výsledky vlastního vědeckého bádání, tak činností organizační se prof. Jan Palouš významně zasloužil o rozvoj astronomie nejenom u nás, ale i v zahraničí.

Nušlova cena 2015

prof. Jan Palouš (vprao); vlevo předseda ČAS Dr. Jan Vondrák a čestný předseda ČAS Dr. Jiří Grygar Autor: Ivana Macourková
prof. Jan Palouš (vprao); vlevo předseda ČAS Dr. Jan Vondrák a čestný předseda ČAS Dr. Jiří Grygar
Autor: Ivana Macourková
Slavnostní předání Nušlovy ceny a laureátská přednáška proběhla v pátek 18. 12. 2015 v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, sál 206. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.h.c. Laudatio přednesl prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc. Laureát Nušlovy ceny za rok 2015 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. přednesl laureátskou přednášku na  s názvem Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám

Profesor Palouš o své přednášce říká: "Mezihvězdná hmota se gravitačním kolapsem přeměňuje na hvězdy. Počátky tohoto procesu jsou však velmi pomalé, k vysvětlení tvorby hvězd v galaxiích je třeba hledat spouštěcí mechanismy stlačující řídkou mezihvězdnou hmotu: rázové vlny v okolí hmotných hvězd, srážky oblaku mezihvězdné hmoty nebo srážky galaxií samotných. Hvězdy však nevznikají izolovaně, avšak ve hvězdokupách. Dotknu se především hmotných soustav, mladých hvězdokup v blízkých galaxiích a také velmi starých kulových hvězdokup, které jsou součástí Mléčné dráhy."

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: Nušlova cena, Jan Palouš


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »