Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha

Ondřej Pejcha
Ondřej Pejcha

Rok narození : 1984

Kopalova přednáška za rok 2017

Mgr. Ondřej Pejcha, Ph.D. (*1984 v Brně) se začal aktivně věnovat astronomickému výzkumu již během svých středoškolských studií. Jako spolupracovník Hvězdárny a planetária v Brně na Kraví Hoře se zabýval zejména pozorováním proměnných hvězd. Dokladem jeho odborných kvalit jsou první publikace v časopisech Publications of the Astronomical Society of Japan nebo Astrophysics and Space Science. Stal se členem Sekce proměnných hvězd České astronomické společnosti, v jejímž výboru pracuje dodnes. Jako zřejmě první v České republice v roce 2004 pozoroval tranzit exoplanety (konkrétně šlo o TrES-1), což ve svém důsledku vedlo k rozšíření záběru i jména sekce na dnešní Sekci proměnných hvězd a exoplanet.

Mezitím už se Ondřej v roce 2003 přesunul na vysokoškolská studia z Brna do Prahy, na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Během bakalářských studií fyziky se pod vedením Davida Heyrovského začal zabývat gravitačním mikročočkováním. V tématu pokračoval i při magisterském studiu teoretické fyziky, které završil v roce 2008 obhajobou diplomové práce "Rozlišení hvězdných povrchů dvojitými gravitačními mikročočkami". Kromě první publikace v prestižním časopise The Astrophysical Journal přinesla práce Ondřejovi v roce 2007 možnost pozorování mikročočkování 1-m dalekohledem jihoafrické observatoře SAAO v rámci projektu PLANET.

Doktorská studia se Ondřej rozhodl absolvovat ve Spojených státech amerických. Z nabídek univerzit se rozhodl pro Ohio State University. Katedra astronomie této univerzity má vynikající renomé, zejména co se týče výchovy doktorandů a důrazem na šíři jejich vzdělání. Ondřej zde studoval od roku 2008. Z odborného hlediska se nejdříve věnoval proměnným hvězdám, například proměnným typu RR Lyrae s prof. Krzysztofem Stankem nebo Cefeidám s prof. Chrisem Kochankem. K pozorováním využíval dalekohledy MDM Observatory nebo Large Binocular Telescope v Arizoně. Jako ocenění vynikajících výsledků získal Ondřej univerzitní Distinguished University Fellowship. Hlavním tématem jeho dalšího výzkumu se stal teoretický rozbor dosud nevyřešeného problému neutrinového mechanismu v supernovách pod vedením prof. Todda Thompsona. Dizertaci "The Neutrino Mechanism of Core-Collapse Supernovae" obhájil v červenci 2013 a získal tak doktorský titul PhD.

Tou dobou už měl Ondřej o svém dalším kroku jasno. Kromě postdoktorských konkurzů na řadě amerických univerzit se přihlásil i do soutěží o nejprestižnější postdoktorální fellowshipy. Tyto vysoce ceněné odměny umožňují vítězům zvolit si, do které instituce s fellowshipem v kapse na další roky zamíří. Navzdory silné konkurenci získal Ondřej tyto fellowshipy rovnou dva, čímž potvrdil své umístění ve světové špičce mladých astronomů. Kombinaci Hubble Fellowship a Lyman Spitzer Jr. Fellowship se rozhodl využít k postdoktorální stáži na Princeton University. Od roku 2013 do roku 2017 zde pokračoval v teoretickém výzkumu nejen supernov, ale i dalších zajímavých tranzientních systémů, jako např. splývajících dvojhvězd ztrácejících hmotu vnějším Lagrangeovým bodem.

Zcela čerstvě, od září 2017, působí Ondřej opět na své alma mater. Od Univerzity Karlovy získal návratový grant Primus, díky kterému nyní zakládá svou výzkumnou skupinu na Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty.

Vysokou publikační aktivitu dokládají údaje z portálu Web of Science: celkem 34 impaktovaných publikací, u 16 z nichž je prvním autorem, s celkovým počtem citací 724 a h-indexem 15. Lepší představu než tato čísla však dává výčet témat Ondřejova výzkumu: teorie a pozorování supernov se zhroucením jádra, vznik neutronových hvězd a černých děr, splynutí hvězd, hvězdná a planetární dynamika, proměnné hvězdy a gravitační mikročočkování. Šíří svého záběru, originalitou a kvalitou výsledků získaných kombinováním teoretického a observačního výzkumu prokázal Ondřej Pejcha již ve svých 33 letech, že je mimořádně nadějným stelárním astronomem ve světovém kontextu.   

Text: Mgr. David Heyrovský, AM Ph.D. (2017)

 

Kopalova přednáška za rok 2017

 
Kopalova přednáška 2017 byla pronesena 25. listopadu 2017 v prostorách Akademie věd České republiky na Národní v Praze v rámci Dne s Astropisem.
 
Vesmírné exploze
 
Abstrakt: Smrt hmotných hvězd pozorujeme jako výbuch supernovy, který dokáže přezářit celou galaxii po dobu několika měsíců. Supernova zároveň vyvrhne do okolí nově vytvořené těžké prvky a její energie silně ovlivní tvorbu nových hvězd a tím i vývoj celých galaxií. I přes důležitost supernov zůstává mechanizmus jejich výbuchu neobjasněný. Mnoho dvojhvězd podstoupí v průběhu svého života katastrofickou interakci, během níž dojde ke ztrátě značné části hmoty, energie a momentu hybnosti a případně může dvojhvězda splynout do jednoho objektu. Porozumění této vývojové fázi je kriticky důležité pro objasnění vzniku těsných dvojhvězd složených z bílých trpaslíků, neutronových hvězd a černých děr, včetně nedávno objevených zdrojů gravitačních vln. Přednáška se bude věnovat nedávným výsledkům v teorii supernov a interakcí dvojhvězd.
 
 
Credit: Astropis
 

DOPORUČENÉ ODKAZY



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Ondřej Pejcha, Kopalova přednáška


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »