Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Hadrava

Petr Hadrava

Laureát Ceny Františka Nušla 2020

Laureát ceny Littera Astronomica 2016

Držitel Kopalovy přednášky za rok 2012

Petr Hadrava
Petr Hadrava
Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. ( *16. 4. 1951) se narodil v Praze. V letech 1969–1974 vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 1975 pracoval ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, od roku 2004 v pražské části Astronomického ústavu AV ČR, kde působí dodnes. V roce 1980 obhájil kandidátskou disertační práci a v roce 2001 získal titul DrSc. v oboru stelární astrofyziky. V roce 2004 se habilitoval v oboru relativistické astrofyziky na MFF UK, kde externě přednáší. Vedl několik diplomových a disertačních prací na MFF UK, PřF MU a na univerzitě v Trondheimu v Norsku, kde působil v letech 1997–2001 jako hostující profesor. Absolvoval řadu kratších pobytů na různých zahraničních observatořích a dalších institucích.

Petr Hadrava pracuje v Astronomickém ústavu AV ČR. Zabývá se stelární astrofyzikou, zejména modely hvězdných atmosfér, spektroskopií a fotometrií dvojhvězd, dále relativistickou astrofyzikou, hlavně teorií přenosu záření v obecné relativitě. Věnuje se rovněž historii astronomie. Ve spolupráci se svou ženou, klasickou filoložkou PhDr. Alenou Hadravovou, CSc., se věnuje studiu a překladům do češtiny řady fundamentálních spisů významných astronomů minulosti. 

Petr Hadrava je vědcem s mimořádným astronomickým vzděláním, rozhledem, přesným myšlením a pracovitostí, s níž se pouštěl a pouští do nesnadných úkolů. Patří k rodinnému zlatu české i celosvětové astrofyziky a astronomie. Je autorem nebo spoluautorem více než 170 původních vědeckých prací (s více než 1100 citacemi podle WoS a 1800 podle ADS). 

Externě přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK, učil též jako profesor na univerzitě v Trondheimu v Norsku. Působil jako předseda vědecké rady Astronomického ústavu AV ČR, předseda Českého národního komitétu astronomického, místopředseda Ediční rady Akademie věd ČR a v dalších funkcích v tuzemských i mezinárodních vědeckých orgánech. Je členem České astronomické společnosti, Evropské astronomické společnosti, Mezinárodní astronomické unie a Společnosti pro dějiny věd a techniky. V roce 2012 obdržel ocenění České astronomické společnosti - čestnou Kopalovu přednášku. V roce 2016 mu byla (společně s jeho ženou PhDr. Alenou Hadravovou, CSc.) udělena cena Littera astronomica. Téhož roku obdržel z rukou předsedy Akademie věd Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách.

Cena Františka Nušla 2020

Česká astronomická společnost udělila za přínos české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2020 známému českému astronomovi a historikovi astronomie doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabývá stelární a relativistickou astrofyzikou, především observační spektroskopií dvojhvězd a teorií přenosu záření, a také historií astronomie. Z epidemických důvodů se slavnostní  předání  ceny a přednesení laureátské přednášky posouvají na příští rok.  

Jiří Grygar o Petru Hadravovi: "Považuji Petra Hadravu ze jednu ze stálic na českém astronomickém nebi. Od počátku své vědecké práce vynikal dobrými nápady a pečlivým až puntičkářským přístupem k tématům. Jeho záběr ve stelární astronomii je neobyčejně široký, od zpracování pozorování dvojhvězd i vícenásobných soustav až k relativistické astrofyzice. Za jeho hlavní přínos považuji průkopnické práce (program FOTEL), které kombinací spektroskopie, fotometrie zákrytových dvojhvězd i trojhvězd, případně i astrometrie rozplétají klubko informací potřebné pro přesný
 popis těchto systémů."

Littera astronomica za rok 2016

Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi Autor: Mirek Dočekal
Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi
Autor: Mirek Dočekal
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2016 PhDr. Alenu Hadravovou, CSc., a Doc. RNDr. Petra Hadravu, DrSc. zejména pro jejich mimořádný a trvalý přínos v oblasti zpřístupňování antické, středověké a raně novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Latinské edice a překlady manželů Hadravových doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia dějin vědy.

Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 14. října 2016 v 17:30 na 26. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny byla pronesena laureátská přednáška Galileiho Hvězdný posel a Keplerova Rozprava s ním.


Videozáznam: Petr Janovský, Jihlavská astronomická společnost.

Videozáznam předávání Littery astronomicy je dostupný na YouTube kanálu České astronomické společnosti.

Laudatio (Dr. Štěpán Kovář):

Vážená paní doktorko Hadravová, vážený pane docente Hadravo, vážené dámy a pánové, drazí přátelé,

jsem opravdu velice šťastný, že letošní návrh na cenu Littera astronomica, který jsem podal společně s Jiřím Grygarem, byl Českou astronomickou společností přijat. Je to radost a je krásné ji sdílet s vámi zde na tradičním havlíčkobrodském knižním veletrhu.

Rád bych hned v úvodu mého laudatia poděkoval oceněným, že Litteru astronomicu přijali - všichni si toho velmi vážíme a děkujeme vám.

Důvodem pro náš návrh a dnes mohu říci, že i důvodem pro udělení samotné ceny, je mimořádný a trvalý přínos manželů Hadravových v oblasti zpřístupňování středo- až novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Jejich překlady doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia historie vědy.  

V letošním roce manželé Hadravovi připravili do tisku texty Galileo Galilea Hvězdný posel a Johannese Keplera Rozprava s Hvězdným poslem. A právě tento vynikající překlad - a knižní počin vůbec - nás s Jiřím Grygarem nezávisle na sobě upozornil, že je nezbytné na letošní Litteru astronomicu navrhnout Alenu a Petra Hadravovi. A tak jsme učinili.

Galileo Galilei ve zmíněné práci z roku 1610 popsal pozorování oblohy za pomoci dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Pro vědu se jedná o jeden z nejdůležitějších milníků na cestě za poznáním kosmu. Člověk obrátil dalekohled vzhůru k nebi a poprvé v dějinách pochopil, že počet hvězd na obloze není konečný. Řada historiků považuje objev dalekohledu a jeho první použití v astronomii za opravdovou vědeckou revoluci 17. století. Ostatně slavný francouzský matematik, astronom a filozof René Descartes v roce 1637 rozpoznal sílu klíčového vědeckého instrumentu a na jeho slovech do dnešních dnů není ani po 400 letech co změnit: “Tyto znamenité přístroje, dalekohledy, nám umožní dohlédnout daleko za hranice naší představivosti a otevřou cestu k hlubšímu a dokonalejšímu porozumění přírodě.”

Zpět ale k práci Hvězdný posel. Galileo Galilei poslal jeden výtisk svého textu dalšímu velikánovi tehdejší vědy - Johannesu Keplerovi. Ten na něj reagoval obsáhlým dopisem, který později vydal i tiskem pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem. Oba útlé svazky výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a zároveň jsou dnes mimořádnou ukázkou renesanční stylistiky. Oba texty patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha Aleny a Petra Hadravových přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti. Navazuje tak na dřívější edici jiného významného díla Johannese Keplera “Sen, neboli Měsíční astronomie”, které manželé Hadravovi vydali v nakladatelství Paseka v roce 2004. V příloze našeho návrhu a samozřejmě i v dostupném tiskovém prohlášení České astronomické společnosti jsme s doktorem Grygarem předložili výběr systematického díla manželů Hadravových, které vydali především knižně. 

V neposlední řadě bych velmi rád zmínil, že výsledky publikační činnosti paní doktorky Hadravové a pana docenta Hadravy jsou zdrojem nedocenitelných informací při stavbě replik dávných astronomických přístrojů. Jako příklad lze uvést nedávno vystavenou přesnou repliku sextantu, kterým konal svá astronomická pozorování již zmíněný Johaness Kepler (soukromá sbírka, vystaven 6. 2. 2016 - 8. 5. 2016 v Regionálním muzeu v Litomyšli). 

Protože se nemohu dočkat zlatého hřebu dnešního dne zde na veletrhu - laureátské přednášky oceněných - dovolím si už jen krátce představit naše čerstvé laureáty ceny Littera astronomica:

Paní doktorka Alena Hadravová, CSc. pochází z Velkého Meziříčí. V letech 1976 - 1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. A dnes působí řadu let v Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.

O pět let starší pan docent Petr Hadrava, DrSc. se narodil v Praze, kde také vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. A od roku 1975 pracuje jako vědecký pracovník v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Děkuji za pozornost.

Kopalova přednáška za rok 2012

Petr Hadrava při udělení ceny Kopalova přednáška za rok 2012. V roce 2016 mu byla Akademií věd AV ČR udělena i Čestná oborová medaile Ernsta Macha. Autor: ČAS.
Petr Hadrava při udělení ceny Kopalova přednáška za rok 2012. V roce 2016 mu byla Akademií věd AV ČR udělena i Čestná oborová medaile Ernsta Macha.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2012 Doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu, tj. postupným rozplétáním spekter a světelných křivek na jednotlivé komponenty.

Tento postup se v uplynulých letech stal jednou z klíčových metod při analýze spektroskopických dat ve stelární astronomii, která tak umožňuje určit velmi přesné fyzikální vlastnosti složek dvojhvězdy nebo všech členů vícenásobných systémů, které bychom jinak nerozlišili. Oba analytické kódy doc. Hadravy, známé též pod názvy FOTEL a KOREL, byly využity v uplynulých letech ve více než stovce odborných prací publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech, a to jak našimi, tak i zahraničními týmy.

Doc. Hadrava se vývojem a zdokonalením této metody zabývá již více než 15 let a na toto téma sám nebo se svými spolupracovníky publikoval dosud dvě desítky prací, které znamenají významný pokrok pro rozvoj moderní astrofyziky.

Jde zejména o tyto práce:  

Kromě stelární astronomie je doc. Hadrava naším předním odborníkem na relativistickou astrofyziku a historii astronomie. Je rovněž překladatelem starých odborných latinských textů, zaníceným pedagogem na Matematicko-fyzikální fakultě UK a vedoucím několika diplomových nebo disertačních prací.

Obvyklá scientometrie pomocí databáze NASA ADS ukázala, že doc. Hadrava publikoval od roku 1971 do května 2012 celkem 74 odborných prací v mezinárodních recenzovaných časopisech. Jeho práce především z oboru výzkumu dvojhvězd získaly dosud cca 990 citací a Hirschův index H = 15.

Z těchto důvodů se Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. stal nositelem ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím šestým nositelem.

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo v sobotu 24. listopadu 2012 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Laudatio pronesl vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR a také jeho emeritní ředitel prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Laureátská přednáška nesla název O dvojhvězdách a lidech.

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Astronomický ústav Akademie věd ČR

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: Petr Hadrava, Kopalova přednáška


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »