Astronomie
V sobotu 8. června došlo na Slunci k silné erupci téměř nejvyšší kategorie X. Nastala v nejzajímavější aktivní oblasti AR3691 (před měsícem jako AR3664 způsobila nejhezčí polární záři za desítky let). Oblak hmoty, který byl vyvržel do kosmu, míří okrajovou částí i k Zemi a může dojít k polární záři někdy v pondělí. Je těžké toto předpovědět, sledujte např. Spaceweatherlive.com. Nejzajímavějším doprovodným jevem této erupce je neobvykle silná radiační bouře (už na stupni S3 z pěti možných). Neobvyklé je i množství velmi vysokoenergetických protonů nad 100 MeV. Zdroj: Solarham.com
Večer 10. 5. po 19. hodině dorazila rázová vlna částic sluenčního větru uvolněných při první z mnoha erupcí na Slunci asi dva dny zpět. Záznamy sondy mezi Zemí a Sluncem naznačují, že skokově narostla rychlost slunečního větru, hustota částiv a došlo k výraznému poklesu Bz komponenty magnetického pole. To vše naznačuje, že by mohly právě teď začít polární záře. Nikdo neví, jak dlouho tato výhodná situace potrvá, ale hned od soumraku je asi třeba sledovat obzor na severu. Sledujte grafy na Spaceweatherlive.com.
Živý přenos na téma "Atmosféra: protivník nebo spojenec?" dne 7.3. v 19:00. Diskutovat budou astronomky ASÚ AV ČR, diskuse bude probíhat česko-anglicky s překladem tam i zpátky. Link: https://www.youtube.com/watch?v=tseURycxS3s.
Na povrchu Slunce můžeme pozorovat velkou skvrnu. Ta je vidět i pouhým okem při použití správného filtru, jako jsou například brýle pro pozorování zatmění Slunce. Celá aktivní oblast zabírá opravdu velkou plochu a navíc zde dochází k velmi silným erupcím. 21. a 22. února dosáhly i nejsilnější kategorie X (X1,8 - X1,7 - X6,3). Ke škodě pozorovatelů polárních září, tyto erupce nedoprovázely velké výrony plazmatu z koróny (CME) směrem k Zemi. Někdy se to tak stává, že méně silné erupce vyprodukují CME a později polární záři viditelnou dobře i ze střední Evropy, jindy ani nejsilnější erupce tohoto 25. cyklu sluneční aktivity skoro nic.
Do konce března probíhá soutěž "Space Art" organizovaná EAAE (European Association for Astronomy Education). Soutěží se ve třech věkových kategoriích: 6-10, 11-14, 15-18 let, soutěž je organizovaná přes učitele. Uzávěrka přihlášek je 31.3.2024.
Na Slunci je velká skvrna a můžeme se v následujících dnech dočkat i silné erupce třídy X. Mezitím Jakub Mazúr postavil v Brně na parapet dalekohled Seestar S50 s fólií pro pozorování Slunce, že se se synkem podívají na skvrny. A jak tak natáčel, zrovna mu přes něj přeletěl Airbus A380 :-)
Ve věku 82 let zemřel 26. ledna prof. Jiří Bičák, držitel Nušlovy ceny za rok 2017, který se zabýval obecnou relativitou, relativistickou astrofyzikou a kosmologií.
11. října 2023 bylo odhaleno asi 250 g vzorků z planetky Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-Rex. Ukázalo se, že jde o velmi tmavý materiál podobný uhlí s velkým obsahem hydratovaných minerálů a uhlíku. Více na Věda24.
100 hodin astronomie 2023: umělecká soutěž
V rámci celosvětové akce "100 hodin astronomie 2023" probíhá umělecká soutěž. Jejím tématem je "jedna planeta" a "overview effect". Kdokoli (věk neomezen) může přispět svým dílem - kresbou, fotografií, básní, ... - do celosvětového uměleckého díla, které z došlých příspěvků vytvoří OAO (Office for Astronomy Outrech) při Mezinárodní astronomické unie. Příspěvky se posílají přes formulář, uzávěrka je 10. října 2023.
Než budete číst dál, mějte vždy na paměti, že pohled na Slunce bez zvláštních filtrů může být nejen nebezpečný, ale dokonce může vést k trvalé ztrátě zraku! Určitě víte, že největší sluneční skvrny bývají patrné i bez dalekohledu.