Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změny na povrchu rudé planety Mars

Změny na povrchu rudé planety Mars

Mars Reconnaissance Orbiter Autor: NASA/JPL
Mars Reconnaissance Orbiter
Autor: NASA/JPL
Jako mrknutí oka je z geologického hlediska časový okamžik mezi dvěma snímky, z nichž na druhém byla na povrchu planety Mars objevena nová úžlabina na vnitřním svahu kráteru. Tyto snímky z kosmické sondy NASA pojmenované Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) ukázaly nový kanál na svahu kráterového valu v oblasti Terra Siernum na jižní polokouli planety. Fotografie byly pořízeny 5. listopadu 2010 a 25. května 2013.

Ačkoliv se již dlouho diskutuje o možné přítomnosti kapalné vody na Marsu, tyto konkrétní útvary pravděpodobně nebyly vytvořeny v důsledku proudů kapalné vody, informují pracovníci NASA.

Vznik koryt či sesuvů půdy je na Marsu častým jevem, zejména ve vysokých šířkách jižní polokoule. Publikovaná dvojice snímků ukazuje, že materiál padající dolů z vrchní části kráterového valu doslova vykolejil ze starého koryta a vyhloubil v dolní části koryto nové,“ dodávají pracovníci NASA.

Rokle vytvořené na svahu kráterového valu Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Rokle vytvořené na svahu kráterového valu
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona
Není jasné, k jakým sezónním aktivitám zde došlo, protože pozorování probíhala v krátkých časových úsecích v rozpětí více než jednoho marťanského roku. Tyto rokle se nejčastěji vyskytují ve vysokých šířkách jižní polokoule a ve středních šířkách dalších oblastí na Marsu.

„Podobné jevy pozorované na jiných místech před i po pořízení těchto dvou snímků ukazují, že k tomuto typu aktivity obvykle dochází v zimním období, kdy je zde teplota tak nízká, že oxid uhličitý označovaný též jako suchý led (spíše než kapalná voda, která uplatňuje svoji úlohu na Zemi) hraje pravděpodobně klíčovou roli při vytváření podobných žlabů na Marsu,“ uvádějí odborníci z NASA.

Obě fotografie byly pořízeny pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě kosmické sondy Mars Reconnaissance Orbiter.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2024

24. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »