Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Čínský rover Zhurong objevil na Marsu důkazy dávných povodní

Čínský rover Zhurong objevil na Marsu důkazy dávných povodní

Čínský rover Zhurong po přistání na povrchu Marsu
Autor: CNSA

Tým výzkumníků Čínské akademie věd, který spolupracoval s kolegy z Pekingské univerzity, objevil důkazy navrstveného podpovrchového materiálu v oblasti Utopia Basin na Marsu. Ve svém článku publikovaném v časopise Nature výzkumníci popsali studium radarových dat získaných roverem Zhurong a odhalili informace o podpovrchové vrstvě v oblasti Utopia Planitia.

Čínská národní kosmická agentura CNSA dopravila rover Zhurong na povrch rudé planety v květnu 2021. Od té doby putoval napříč oblastí Utopia Planitia – v místě impaktního kráteru – kde mimo jiné studoval okolní terén a materiál, který leží pod povrchem. Doposud rover překonal vzdálenost přibližně 1 171 metrů. Zhurong je vybaven radarem pronikajícím skrz horninu, který „střílel“ nepřetržitě rádiové signály směrem k povrchu během své jízdy, což dovolilo vědcům vytvářet podpovrchovou mapu do hloubky 3 až 10 metrů. Rover má rovněž přístroj, který může vysílat nízkofrekvenční rádiové vlny až do hloubky 100 metrů, ačkoliv jeho rozlišení je mnohem nižší než u radaru.

Topografická mapa místa přistání čínského roveru Zhurong v oblasti Utopia Planitia Autor: Nature (2022). DOI: 10.1038/s41586-022-05147-5
Topografická mapa místa přistání čínského roveru Zhurong v oblasti Utopia Planitia
Autor: Nature (2022). DOI: 10.1038/s41586-022-05147-5
Astronomové zjistili, že zde jsou přítomny přinejmenším dvě vrstvy materiálu, podle předpokladu vytvořené přítomností vody. Jedna z vrstev je přibližně v hloubce 10 až 30 metrů a druhá vrstva zhruba 30 až 80 metrů hluboko.

Radar i rádiové vlny nejsou schopné poznat rozdíl mezi horninou a ledem nebo lávou. Výzkumníci se tudíž pokusili vytvořit teorii vysvětlující vrstvy horniny. Dospěli k závěru, že je pravděpodobné, že hlubší a starší vrstva vznikla, když se jemnější materiál usazoval na hrubších kamenech v průběhu povodní přibližně před 3 miliardami roků.

Formace, které objevili, by vyžadovaly proud, který by byl rychlý a měl dostatečnou energii k unášení velkých kamenů. Astronomové dospěli k závěru, že druhá svrchní vrstva mohla vzniknout podobným způsobem – v důsledku povodní před asi 1,6 miliardami roků. Poznamenávají, že podle předchozích výzkumů zde v této době existovala velká ledovcová aktivita. Vědci rovněž poznamenávají, že nebyly nalezeny žádné důkazy vulkanické činnosti, která by mohla jednu či druhou vrstvu vytvořit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Povodně na Marsu, Utopia planitia, Čínský rover Zhurong


24. vesmírný týden 2024

24. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »