Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - zkoušky pokračují

PHOENIX - zkoušky pokračují

Phoenix_flight_020.jpg
Evropská kosmická agentura ESA pokračuje v dalších zkouškách modelu budoucího evropského kosmického raketoplánu. Bezpilotní prototyp raketoplánu "doklouzal" a úspěšně přistál v sobotu 8. května 2004 na Severní evropské zkušební základně ve Švédsku. Ta se nachází poblíž města Kiruna, ležícího 1230 km severně od Stockholmu.

Zkušební prototyp raketoplánu PHOENIX vyrobila německá společnost EADS (European Aeronautic Defense and Space Co.), největší letecko-kosmická společnost v Evropě a druhá největší na světě.

Phoenix_drop_02.jpg
Model raketoplánu byl vynesen vrtulníkem do výšky 2 400 m, kde došlo k jeho uvolnění. Následoval klouzavý let v trvání 90 sekund a poté perfektní přistání na přistávací dráze. Poloha raketoplánu byla určována pomocí satelitní sítě GPS. "Všichni jsme doslova v extázi. Úspěch nám přinesl čerstvý vítr do plachet," prohlásila tisková mluvčí projektu Johanna Bergstroem-Roos.

Raketoplán PHOENIX společně s nosnou raketou Ariane-5 představuje pro Evropskou kosmickou agenturu ESA možnost dopravy vlastních kosmonautů vlastními prostředky do vesmíru. Avšak vedoucí projektu připouští, že k realizaci letového exempláře raketoplánu schází ještě více než 10 let. První "ostrý" start přichází v úvahu někdy v letech 2015 až 2020.

Příštím krokem ve zkouškách modelu raketoplánu PHOENIX bude shazování prototypu z větších výšek, do kterých bude vynášen pomocí balónu. Prototyp musí být schopen úspěšně přistát z výšky 128 km (kam může být dopraven pomocí rakety).

Prototyp raketoplánu má délku téměř 7 m, rozpětí 4 m a hmotnost 1200 kg. Skutečný raketoplán bude mít rozměry přibližně 6krát větší.

Podobné články: PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2024

24. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »