Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

57826main_microlensing-browse.jpg
Objevování planet mimo sluneční soustavu je dnes poměrně populární. Hvězd, které mají ve svém okolí nějakou tu planetu známe již víc než sto. Nedávno se ale astronomům podařil skutečně husarský kousek. Podařilo se jim objevit exoplanetu pomocí tzv. gravitační čočky.

K efektu gravitační čočky dojde tehdy, když světlo z nějaké hvězdy, které k nám letí, projde v blízkosti jiné hvězdy, planety, či jiného hmotného objektu. V této chvíli dojde k jeho ohybu. Ohyb světla v gravitačním poli předpověděl Albert Einstein a k potvrzení jeho teorie pozorovali astronomové hvězdy v okolí Slunce v okamžiku jeho úplného zatmění. Zaznamenali přesně jejich polohy na obloze a porovnali je s polohami, které změřili v době, když se Slunce nacházelo na jiné části oblohy. Zjistili skutečně, že se jejich polohy liší, přesně jak Einstein předpověděl.

57828main_milky-way-browse.jpg
Jak ale mohl tento jev posloužit k objevu exoplanety? Pokud je světlo vzdálené hvězdy zesíleno pomocí objektu, který přechází mezi ní a námi dojde ke krátkodobému zjasnění této hvězdy. V tomto případě ale nepozorovali astronomové obvyklé maximum jasnosti na světelné křivce (graf jasnosti objektu v závislosti na čase), ale i neobvyklé dvojité zjasnění. Po podrobné analýze dat zjistil tým vedený doktorem Ianem Bondem, že zmíněné zjasnění způsobil podvojný charakter "čočky". Podařilo se jim určit i poměr hmotností obou složek páru. Překvapením bylo, že menší objekt měl pouze 0,4% hmotnosti objektu většího. Bylo tedy jasné, že jde o pár tvořený hvězdou a planetou.

Na objevu se podílely celkem dva velké projekty. Prvním z nich je OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) a MOA (Microlensing Observations in Astrophysics). Objevená dvojice hvězda-planeta se nachází v souhvězdí Střelce ve vzdálenosti zhruba 17000 světelných let. Hmotnost detekované planety je rovna 1,5 násobku hmotnosti Jupitera a od své mateřské hvězdy obíhá zhruba třikrát dále, než Země kolem Slunce. "Zvětšená" hvězda se nachází ještě o 7000 světelných let dále, blízko centra Galxie. Ian Bond dodává, že pomocí gravitačních čoček bychom byli schopni detekovat i planety velikosti Země.

První návrh používat gravitační čočky pro objevování např. temné hmoty sahá až do roku 1986. Autorem této myšlenky je Dr. Bohdan Pazcynski z Princeton University, člen vedení projektu OGLE. Spolu se svým studentem Shude Maem v roce 1991 také prezentovali myšlenku objevovat tímto způsobem i extrasolární planety. O dva roky později se podařila první detekce gravitačního čočkování způsobeného hvězdou. Ale objev hvězdy s obíhající planetou se podařil až teprve letos.

Podobné jevy jsou velmi vzácné, protože oba objekty (blízký i vzdálený) se musé přesně překrývat. Projekty, které gravitační čočky vyhledávají musí tedy snímat celou oblohu v co nejkratších časových intervalech. Aby se astronomům podařilo objevit podobný jev, musí pozorovat miliony hvězd. Díky moderní technice je to dnes již možné. Důležitou roli hraje i komunikace mezi oběma tými a jejich spolupráce. Projekt OGLE využívá ke své práci 1,3 m teleskop a tým MOA pracuje s přístrojem o průměru 1,8 metru. Od doby spuštění projektu bylo detekováno přes 2000 gravitačních čoček. Najít planetu se ale tentokrát podařilo poprvé.

Zdroj: NASA




O autorovi



23. vesmírný týden 2024

23. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 6. do 9. 6. 2024. Měsíc bude v novu a od pátku 7. 6. se objeví jako srpek na večerní obloze. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a Mars, Venuše je v horní konjunkci se Sluncem. Na Slunci jsou opět větší skvrny a vrátila se i nejaktivnější oblast, která způsobila jasné polární záře. Start kosmické lodi Starliner byl opět odložen na 5. 6. kvůli potížím s raketou Atlas V. Falcon 9 startoval třikrát a další dva starty se Starlinky jsou očekávány tento týden, ovšem nejvíce v očekávání jsme, zda bude vydáno povolení ke startu SuperHeavy Starship na 4. testovací let s pokusem o přistání do moře u obou stupňů. K ISS dorazila další zásobovací loď Progress.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrnité Slunce

Další informace »