Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Staré galaxie mají mladistvý vzhled

Staré galaxie mají mladistvý vzhled

Astronomové objevili více černých děr v hvězdokupách, než očekávali. Tento objev má veliké důsledky v teoriích, jak tyto objekty rostou pohlcováním mezihvězdného plynu. Výsledky naznačují, že černé díry ve starých galaxiích jsou stejně energické jako ty v mladších galaxiích. To je překvapení, neboť se předpokládalo, že černé díry ve starých galaxiích budou slabé, neboť spotřebovaly okolní plyn. Objev byl učiněn pomocí rentgenové družice Chandra a Walter Baade teleskopem na Las Campanas v Chile.

Skrytá aktivita

Toto mění náš pohled na kupy galaxií jako na skladiště starých černých děr. Otázkou zůstává, jak tyto objekty produkují tolik rentgenového záření, jako jejich mnohem mladší sourozenci.

S pomocí Chandry můžeme sledovat velmi staré galaxie s černou dírou v centru, která stále aktivně přitahuje množství okolního mezihvězdného plynu. Tato aktivita může znamenat, že tyto galaxie nejsou tak staré a naše teorie musí být upraveny.

Supermasivní černé díry - hmotna milionů až miliard Sluncí stlačených do oblasti velikosti naší sluneční soustavy - jsou předpokládaným zdrojem záření v jádrech jasných aktivních galaxií.

Mnoho astronomů předpokládá, že všechny galaxie obsahují v jádru centrální, supermasivní černou díru, ale pouze malé množství vykazuje aktivitu. K spuštění aktivity je třeba zdroj prachu a plynu.

Závěrem

Staré galaxie obsahují velmi malé množství mezihvězdného plynu potřebného k aktivaci černé díry. Proč tedy pozorujeme aktivní staré galaxie? Předchozí výzkumy ukazovaly, že pouze jedno procento galaxií obsahuje v jádru aktivní črnou díru. Poslední pozorování z Chandry zvýšily toto množství na 5%.

Oživení starých galaxií může mít další důsledky. Záření, o kterém se předpokládalo, že pochází z mladých hvězd může pocházet z černých děr - je tedy možné, že došlo k přecenění množství hvězdných formací v kupách galaxií.

Zdroj: BBC




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Další informace »