Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST na stopě středně těžkých černých děr
Jan Herzig Vytisknout článek

HST na stopě středně těžkých černých děr

Kulová hvězdokupa M4 na snímku Hubbleova vesmírného dalekohledu
Autor: ESA/Hubble, NASA, Eduardo Vitral (STScI)

Hubbleův dalekohled dlouhodobě pozoroval velmi blízkou kulovou hvězdokupu Messier 4, kterou nalezneme v souhvězdí Štíra. Nachází se poblíž jasné hvězdy Antares a za ideálních podmínek by měla být vidtelná i pouhým okem. Od Země ji dělí asi jen 6000 světelných let. Výsledek pozorování můžete vidět na této fotografii. Z dvanáctileté série pozorování pohybů hvězd v M4 astronomové usuzují, že se v samém srdci tohoto hvězdného uskupení může nacházet neobvyklá středně velká černá díra.

Můžete si asi říci, co je zvláštního na středně velké černé díře. Háček je totiž v tom, že de facto všechny známé černé díry jsou buď malé nebo ohromně velké. O středně velkých vlastně zatím vůbec nevíme. Malé byly vytvořeny gravitačním zhroucením hmotné hvězdy na konci jejího života, jejich hmotnost se tak pohybuje v řádu několika jednotek až desítek ekvivalentů hmotnosti Slunce. V Galaxii jich najdeme asi 100 milionů. Jejich úplným opakem jsou supermasivní černé díry s hmotností v řádu milionů nebo dokonce i miliard hmotností naší hvězdy. Obvykle se vyskytují v centrech galaxií, tu naši nevyjímaje.

Tyto dva druhy černých děr známe relativně dobře. Stále však ne a ne najít nějaký rozumný kompromis mezi nimi, černé díry s hmotností od 100 do 100 000 ekvivalentů sluneční hmotnosti. Bylo objeveno již několik kandidátů na takovýto objekt, kvůli nedostatku dat však existence žádného z nich nebyla definitivně potvrzena. To by se nyní mohlo změnit.

HST poskytl dlouhou řadu pozorování kulové hvězdokupy M4 po dobu 12 let. Na základě zaznamenané změny poloh hvězd v centru této hvězdokupy vědci spočítali, že by se zde měl nacházet objekt asi 800krát hmotnější než naše životodárná hvězda. S největší pravděpodobností by se mělo jednat o černou díru. Z pozorování vyplývá, že jiné možnosti nejsou příliš pravděpodobné. Zdají se být vyloučena jiná tělesa, jako jsou seskupení nerozlišených hvězd, malých černých děr obíhajících kolem sebe nebo neutronových hvězd.




O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Kulová hvězdokupa, HST, Černá díra střední velikosti, M4


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Další informace »