Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Barva mladého vesmíru

Barva mladého vesmíru

Mezinárodní tým astronomů určil podle pozorování dalekohledu VLT barvu vesmíru, když byl velmi mladý. Zatímco dnes je průměrná barva vesmíru přibližně béžová, ve vzdálené minulosti byl modřejší - to byl starý 2,5 miliardy let.

Astronomové studovali více jak 300 galaxií na snímku malé části oblohy pořízeném Hubblovým vesmírným dalekohledem HST. Snímek je znám jako Hubble Deep Field South. Hlavním cílem studie bylo zjistit, jak byly hvězdy ve vesmíru uspořádány v galaxie a jak se toto uspořádání s časem měnilo.

Modrá barva mladého vesmíru je způsobena dominujícím modrým světlem mladých hvězd v tehdejších galaxiích. Posun k červenější barvě dnešního vesmíru je dán přítomností relativně většího množství starších, červenějších hvězd.

Vědci dále soudí, že v minulosti bylo ve vesmíru méně hvězd, než dnes. Jak na to přišli? Celkové množství záření ve vesmíru je pořád přibližně stejné. Mladý vesmír zářil podobně jako ten dnešní. Jenomže v mladém vesmíru zářili modré hvězdy velmi intenzivně a s dnešními červenými hvězdami se nedají srovnávat. Modré hvězdy vydají více záření než několik hvězd červených, a proto bylo k celkovému záření mladého vesmíru potřeba menšího množství hvězd, než je k němu potřeba dnes.

Astronomové zjistili, že k výraznému příbytku hvězd začalo docházet, když byl vesmír starý asi 7 miliard let, tedy přibližně v době, kdy se zrodilo i naše Slunce.

Bližší informace jsou k dispozici na stránkách ESO.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Prahou

Polární záře, foceno z Branické skály půl hodiny před půlnocí.

Další informace »