Venuše přecházející přes sluneční kotouč a reliéf ptáka. Autor: AP/KyodoZatímco hodiny tikají a Venuše se nezastavitelně blíží do prostoru mezi Slunce a pozemšťany, lidé na celém světě se precizně připravují na doslova stoletou událost - poslední přechod planety přes Slunce na dlouhých 105 let. O úkazu se internet plní množstvím informací od historických dat po obsáhlé tabulky jeho průběhu zítra 6. června na celém světě. Ani Česká astronomická společnost by nechtěla nic nechat náhodě, a tak vyzývá vás - čtenáře, abyste se do pozorování zapojili. Vaše snímky, kresby i textové postřehy budou mít bez nadsázky vysokou hodnotu pro další generace!
Zašlete nám fotky
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David CortnerO tom, jak úkaz vyfotografovat, čemu se vyvarovat a na co se zaměřit, můžete již diskutovat na Astronomickém fóru. Pro amatérského fotografa není přechod Venuše přes Slunce vesměs žádnou vědeckou výzvou, nicméně obrázky, co pořídí, budou mít i tak dost velkou hodnotu. Ilustrační snímky jevu pochází ve vysoké kvalitě pouze z jediného případu - z června roku 2004. Předtím byl přechod pozorován v roce 1882, kdy klasická fotografie byla batoletem a ta digitální ještě hudbou budoucnosti. Proto jakýkoliv snímek, na němž bude černý kotouček planety na oslnivém Slunci dobře zřetelný, již ponese cejch hodnotné a v budoucnu dost možná ilustrační fotografie. Z našeho území máme jistou výhodu, že k jevu dojde při východu Slunce, kdy je naše mateřská hvězda zpravidla oslabena vlhkostí v atmosféře nad obzorem, čili v té době bude stačit fotit na velmi krátké expozice bez filtru, maximálně přes nějaké oslabující sklíčko. Samozřejmě si při tom nezapomeňte chránit zrak. Majitelé zrcadlovek a náročnějšího technického vybavení mají již zcela jistě vlastní nápady, jak úkaz zachytit. Své snímky nám pak zašlete pomocí formuláře.
I kresba se počítá!
Kresba přechodu Venuše 8. června 2004. Autor: Petr Horálek.Nemáte foťák? Nevadí. Pokud jste vybaveni alespoň malým dalekohledem a samozřejmě bezpečným filtrem, či možností si přes dalekohled Slunce někam promítnout, zachyťte úkaz pomocí tužky a papíru. Zejména závěrečná fáze jevu, kdy se Venušin kotouček přiblíží k vnitřnímu okraji Slunce, bude stát za to. Ovšem i záznam slunečních skvrn v době úkazu bude mít své neocenitelné kouzlo. Kreslit můžete buď klasicky zaznamenáním toho, co vidíte, nebo při projekci "obkreslit" promítnutý obraz, kresbu přeskenovat a zaslat opět přes formulář. I kresby zařadíme do připravované galerie. Poradit se můžete na Astronomickém fóru nebo na nejbližší hvězdárně.
Pište jak Dickens…
A na závěr malá lahůdka. Rádi píšete? O svém pozorování nám můžete zaslat textový záznam. Jak jste sledovali východ Slunce s černou pihou? Jak vám to nakonec (ne)zkazila oblačnost? Jaký dojem jste měli při vědomí, že tohle je pro lidstvo na 105 let poslední pohled, co právě vidíte? Když k textu připojíte i jednu fotografii z pozorování, bude to ideální. Text nemusí být nijak dlouhý - stačí 2-3 odstavce. K textu nezapomeňte připsat Vaše jméno, věk a místo pozorování. Soupis pozorování vydáme v samostatném článku, který budeme neustále aktualizovat. Své texty a k nim přiložené fotografie nám posílejte na emailovou adresu info@astro.cz.
Doufejme tedy, že nám úkaz dovolí počasí spatřit a my se staneme na víc jak století jeho posledními svědky.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Galaxie Veľryba a Hokejka
NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie.
NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie.
NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií.
NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu.
NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats
27.4. až 16.5.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
