V pondělí 9. května nastane vzácný přechod Merkuru před Sluncem
Autor: Space.com.
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 221 z 5. 5. 2016.
Autor: Pete Albrecht
Pondělní přechod Merkuru uvidíme v téměř celém průběhu v odpoledních hodinách a celkově v Česku potrvá přes 7 hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se vysoko nad obzorem, prakticky v pravé poledne (nezapomeňme, že mám letní čas). Zbytek mimořádné podívané bude probíhat v odpoledních a podvečerních hodinách až do západu Slunce a planeta se v podobě černého kotoučku bude sunout před spodní polovinou disku naší mateřské hvězdy směrem dolů. Maximální fáze úkazu, při níž bude Merkur nejblíže ke středu slunečního kotouče, nastane v 16 hodin 56 minut SELČ. Slunce s Merkurem zapadá na našem území několik minut před závěrem úkazu, který nastane ve 20 hodin 42 minut SELČ. Kdo se však za úkazem vydá za severozápadní hranice České republiky, například do Německa, uvidí jej v celém průběhu.
Autor: Expresní astronomické informace.
Merkur je úhlově tak malý, že je třeba použít na jeho spatření před Sluncem dalekohled. Při pozorování úkazu je však třeba maximálně dbát na bezpečnost, neboť nechráněným pohledem do Slunce se vystavujete trvalému poškození zraku. Přistupuje se k němu s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Slunce s Merkurem si můžeme buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem před objektivem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití nestačí ani jakékoliv procento výskytu oblačnosti a hrozí trvalé poškození zraku. Více informací, jak správně a bezpečně pozorovat Slunce, najdete na stránce www.astro.cz/bezpecne-pozorovani-slunce.
Na pozorování úkazu bezpečnými metodami zvou na celém území České republiky desítky hvězdáren a dalších vědecko-popularizačních institucí. Na hvězdárnách se kromě pozorování velkými přístroji můžete těšit i na doprovodný program. Seznam hvězdáren a dalších pozorovacích stanovišť najdete na www.astro.cz/merkur2016-cesko. Hvězdárna Valašské Meziříčí bude rovněž zajišťovat přímý internetový přenos úkazu prostřednictvím slunečních dalekohledů přes speciální úzkopásmové filtry. Přenos budete moci sledovat na stránkách pozorovanislunce.eu/transit-merkuru. Při úkazu bude též na východ od Slunce k nalezení Měsíc ve fázi úzkého srpku necelé tři dny po novu. Na opravdu čisté obloze jej bude možné pozorovat za bílého dne. Po západu Slunce půjde o pěkné završení pozorování – spatříme úzký měsíční srpek i se zbytkem tváře Měsíce díky tzv. popelavému svitu.
Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu v odpoledních hodinách před západem Slunce. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až přechod Merkuru 13. listopadu 2032.
Tabulka – průběh úkazu ve vybraných městech České republiky
(uvedené časy jsou v SELČ, tedy platné v ČR v době úkazu)
|
Město |
První kontakt [hh:mm:ss] |
Druhý kontakt [hh:mm:ss] |
Střed úkazu [hh:mm:ss] |
Západ Slunce |
|
Havířov |
13:12:00 / 57,2° |
13:15:10 / 57,1° |
16:55:57 / 30,5° |
20:17 |
|
Ostrava |
13:12:00 / 57,2° |
13:15:11 / 57,1° |
16:55:57 / 30,6° |
20:17 |
|
Frýdek-Místek |
13:12:00 / 57,3° |
13:15:10 / 57,2° |
16:55:57 / 30,5° |
20:17 |
|
Valašské Meziříčí |
13:12:00 / 57.6° |
13:15:11 / 57.5° |
16:55:57 / 30.8° |
20:17 |
|
Zlín |
13:12:01 / 57,9° |
13:15:11 / 57,8° |
16:55:57 / 31,0° |
20:18 |
|
Opava |
13:12:00 / 57,1° |
13:15:11 / 57,0° |
16:55:57 / 30,8° |
20:19 |
|
Olomouc |
13:12:01 / 57,6° |
13:15:12 / 57,5° |
16:55:58 / 31,2° |
20:21 |
|
Brno |
13:12:02 / 58,1° |
13:15:13 / 58,0° |
16:55:58 / 32,0° |
20:24 |
|
Pardubice |
13:12:03 / 57,3° |
13:15:14 / 57,2° |
16:55:59 / 32,1° |
20:28 |
|
Hradec Králové |
13:12:03 / 57,1° |
13:15:14 / 57,0° |
16:55:59 / 32,0° |
20:28 |
|
Tábor |
13:12:04 / 58,0° |
13:15:15 / 57,9° |
16:56:00 / 32,9° |
20:30 |
|
České Budějovice |
13:12:05 / 58,4° |
13:15:15 / 58,4° |
16:56:00 / 33,1° |
20:30 |
|
Liberec |
13:12:04 / 56,6° |
13:15:15 / 56,6° |
16:56:00 / 32,4° |
20:34 |
|
Praha |
13:12:05 / 57,3° |
13:15:15 / 57,3° |
16:56:00 / 32,9° |
20:34 |
|
Ústí nad Labem |
13:12:05 / 56,8° |
13:15:16 / 56,7° |
16:56:01 / 33,0° |
20:37 |
|
Plzeň |
13:12:06 / 57,7° |
13:15:17 / 57,7° |
16:56:01 / 33,7° |
20:37 |
|
Most |
13:12:06 / 57,0° |
13:15:16 / 56,9° |
16:56:01 / 33,3° |
20:38 |
|
Karlovy Vary |
13:12:07 / 57,3° |
13:15:17 / 57,3° |
16:56:02 / 33,9° |
20:40 |
Kontakty a další informace:
Petr Horálek
Vedoucí redaktor Astro.cz a autor knihy Tajemná zatmění
Tel.: 736 124 431
E-mail: horalek@astro.cz
Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránka o úkazu na Astro.cz
[2] Seznam míst v Česku, kde bude pozorování probíhat
[3] Bezpečné pozorování Slunce
[4] Nejbližší zatmění a podobné úkazy - EAI
[5] Online webcast úkazu z Hvězdárny Valašské Meziříčí
[6] Kalkulátor pro úkaz na webu Xaviera Jubiera
[7] O úkazu na Wikipedii
[8] Tisková prohlášení České astronomické společnosti
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
