Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
Prstencové zatmění Slunce.
Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
V noci 20./21. května, tedy z neděle na pondělí, proběhne v severní polovině Tichomoří viditelné prstencové zatmění Slunce. Pás annularity si "střihne" východní čínské pobřeží, velkou část Japonska včetně lidnatého Tokia a po přesunu přes oceán skončí na západní polovině USA. Asijská populace si jej užije v ranních hodinách, Američané naopak večer před západem Slunce. Vy se na úkaz budete moci podívat aspoň přes internet…

Prstýnky Slunce ve stínech stromů při prstencovém zatmění v roce 2005. Autor: Davide Andreani
Prstýnky Slunce ve stínech stromů při prstencovém zatmění v roce 2005.
Autor: Davide Andreani
Prstencové zatmění Slunce vzniká, když se Měsíc ve fázi novu postaví mezi Zemi a Slunce a zároveň leží na své dráze poblíž odzemí. Úhlově menší Měsíc tak nezakryje sluneční kotouč celý a pozorovatel nacházející se poblíž středu měsíčního stínu na Zemi vidí, že temný měsíční disk obklopuje oslnivá část sluneční fotosféry. V anglicky mluvících zemích se tedy často setkáváme s přídomkem "ring of fire" (tedy ohnivý prstenec). Oproti úplnému zatmění Slunce není očima vidět žádná další vrstva sluneční atmosféry jako chromosféra nebo koróna. Na pozorování úkazu musí být pozorovatelé vybaveni bezpečnými filtry i při jeho maximální fázi. Krásné jevy se odehrávají zejména pod stromy, kde ve skulinkách mezi jejich listím pronikají obrazy slunečního kroužku a vytváří neobvyklou hru světla a stínu.

Zatmění začíná v jihovýchodní Číně nedaleko hranice s Vietnamem po půlnoci našeho času, tedy v pondělí 21. května ráno. Dále se přesouvá přes Hong Kong a Taiwan do Japonska, kde jej v dopoledních hodinách spatří ve výšce asi 35° nad obzorem i obyvatelé Tokia. Zatmění tam bude trvat okolo 5 minut. Jakmile měsíční stín opustí japonské ostrovy, octne se ve velké délce trasy pouze v severním Pacifiku. Velmi výrazného částečného zatmění se dočkají na Aljašce a Aleutských ostrovech. Kolem 3:30 našeho času se stane jev svátkem všech nedočkavých nadšenců v širé oblasti západní a jihozápadní poloviny USA, kde se tohoto jedinečného jevu budou moci nabažit ve večerních hodinách. Čekali tam na něj přibližně 18 let. Za západu Slunce se prstýnek ukáže nad severozápadem Texasu, kde pás annularity ve 3:36 končí. Měsíc při maximální fázi zakryje 94,4 procenta slunečního disku. Úkaz je prvním ze tří výjimečných jevů jdoucích za sebou - 4. června nastane částečné zatmění Měsíce a 6. června pak přechod Venuše přes Slunce. Posledního úkazu, ze všech tří nejvzácnějšího, se v jeho závěrečné třetině dočkáme i u nás.

Vydržte a sledujte online na internetu

Pokud byste chtěli úkaz sledovat v přímém přenosu, můžete se z předchozích řádků dovtípit, že si na to budete muset přivstat, nebo spíše jít spát později. Webcasty poběží mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Odkazy níže vás navedou na některé ohlášené webcasty, které se budou v době úkazu konat a které by vám měly zprostředkovat alespoň kusý zážitek. Už tedy jen zbývá na některý z odkazů kliknout a doufat, že v lokacích přenosu popřeje počasí a nevyskytne se nějaká technická závada... Pokud byste snad webcast nestihli, v průběhu pondělního dopoledne a večera se internet rozhodně začne plnit překrásnými snímky jevu a patrně se objeví i nějaká zmínka v odpoledních či večerních zprávách.


Animace průběhu zatmění v USA (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v USA (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Jedno ze dvou zatmění

Toto prstencové zatmění Slunce je prvním ze dvou slunečních zatmění v tomto roce. Druhé se uskuteční za půl roku - ráno 14. listopadu 2012 australského času (večer 13. listopadu našeho času) v severních poloostrovech exotické Austrálie. Půjde o zatmění úplné o délce asi 2 minut z východního pobřeží Queenslandu, kam také míří drtivá většina vědeckých expedic, nadšenců a veřejných zájezdů. Zatmění budou pozorovat nejčastěji v oblasti kolem města Cairns. Více o zatmění i některých veřejných expedicích najdete na speciální stránce úkazu.

Kdy další prstencové?

Prstencová zatmění Slunce jsou přibližně stejně častá jako úplná. Další nastane 9. května příštího roku a vychutnají si jej rovněž Australané. Do Evropy se "prstýnek" nasune až 26. ledna 2028, kdy jej za západu Slunce budou moci lidé spatřit zejména z Portugalska a také jižního Španělska. V České republice prstencové zatmění spatří spíš až naše děti. To nejbližší se odehraje ráno 13. července 2075 a pás annularity se posune přes Rakousko a Slovensko, přičemž naše území projde jen okrajově v oblasti podél hranic mezi Břeclaví a Jablunkovem. Větší území ČR pak zasáhne pás 23. července 2093. Ve čtvrtečních odpoledních hodinách toho dne zahlédnou Češi "ohnivý prsten" ze severovýchodní poloviny našeho území a například takové Slezské Pavlovice budou jen několik desítek kilometrů od centrální linie zatmění.

Související a dále doporučujeme:
[1] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[2] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[3] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)
[4] Pro fajnšmekry: Asii a USA ohromí na konci jara 2012 tři výjimečné úkazy (Petr Horálek)
[5] Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »