Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Těšte se na kometu Wirtanen!

Těšte se na kometu Wirtanen!

Kometa 46P Wirtanen z 18. října 2018.
Autor: Rolando Ligustri.

Rok 2018 byl po mnoho svých měsíců na vzácné astronomické úkazy nadprůměrně pestrý a nepoleví tak ani ke svému závěru. Zatímco mnoho pozorovatelů se těší zejména na poměrně dobré podmínky pro pozorování každoročního meteorického roje Geminidy, během jehož maxima z pátka na sobotu 13./14. prosince zazáří několik stovek meteorů, jen o dva dny později se dočkáme dalšího astronomického milníku v historii lidstva – kometa 46P Wirtanen učiní 10. nejbližší zaznamenaný kometární průlet kolem Země za celou dobu kometárních záznamů a na noční obloze ji dost možná spatříme daleko od zdrojů světelného znečištění i pouhýma očima.

Periodická kometa 46P Wirtanen, jejíž současná doba oběhu je asi 5,4 roku, není mezi astronomy žádným neznámým objektem. Dokonce k ní měla zamířit slavná sonda Rosetta, ale jejím cílem se nakonec stala 67P Čurymov-Gerasimenko, a to kvůli vzniklým technickým závadám během vypuštění sondy. Kometu objevil před 70 lety během poválečného období  americký astronom Carl Wirtanen na Lickově observatoři v Kalifornii. První záznam pořídil 17. ledna 1948 pomocí tamního 20’’ astrografu, na jehož fotografické se kometa jevila jen jako slabý objekt okolo 16. magnitudy. O rok dříve, 3. prosince 1947, kometa prošla přísluním a 5. prosince byla pouze 0,65 AU od Země, což byl jeden z jejích nejlepších návratů, a tedy její samotný objev v roce 1948 byl spíše šťastnou náhodou. V letech 1972 a 1984 pak dráhu komety pozměnil svou gravitací Jupiter a vzdálenost přísluní se z 1,26 au zmenšila na 1,08 au. Přesto však následující návraty byly pro pozorovatele na Zemi velmi nepříznivé a při druhém z nich se dokonce kometu nepodařilo zachytit.

Teprve až v letech 1991 a 1997-8 bylo možné kometu pozorovat jako objekt 11. magnitudy (později i 10. magnitudy). Při návratu komety v roce 2002 dosáhla dokonce 9. magnitudy a byla tak pozorovatelná i běžnými triedry za lepších pozorovacích podmínek. Částečně za to mohlo i zjasnění komety, ke kterému došlo na konci září toho roku. O něco slabší pak byla v roce 2008 a doposud poslední návrat v roce 2013 byl opět velice nepříznivý. Vše se ale obrátí právě letos, kdy se z této zpravidla slabé „mlžky“ viditelné v lepším případě až ve světelných binokulárech stane objekt slabě zachytitelný i pouhýma očima.

Nejpříznivější návrat vůbec

Letošní návrat komety je nejen její nejpříznivější za celou historii povědomí o ní (tedy za kulatých 70 let od jejího objevu na Lickově observatoři), ale zároveň jeden z nejbližších kometárních průletů kolem Země za celou historii pozorování komet. Wirtanen se k Zemi přiblíží 16. prosince na vzdálenost 0,0775 AU, tedy něco více jak 30násobek vzdálenosti Měsíce od Země. Obyvatelům na Zemi pochopitelně nic nehrozí, kometární jádro má jen asi 1,2 kilometru a beztak bude od nás ještě pořádně daleko. Lidé a především fotografové ovšem mohou vyhlížet jasnější, takřka vánoční kometu.

Kdy a kde?

První pozorovací „okénko“ začíná už za několik dní, kdy z oblohy ustoupí Měsíc a kometa bude pozvolna pohybovat v obtížně pozorovatelném souhvězdí Pece (pod souhvězdím Velryby). Jasnost má okolo 8,5 magnitudy. Tento pomalý pohyb si zachová ještě do konce listopadu, kdy by mohla dosáhnout 7. hvězdné velikosti či i výraznější jasnosti. Až na přelomu listopadu a prosince nabere úhlovou rychlost a začne stoupat severovýchodně přes Řeku Eridanus do Býka a poměrně rychle zjasňovat.  Právě toto období bude nejzajímavější: Kometa se postupně vyhoupne až k populární hvězdokupě Plejády, kolem níž se „proletí“ právě v době největšího přiblížení k Zemi, tedy 15. prosince, a mohla by být pozorovatelná i pouhýma očima (odhady maximální jasnosti se zatím s opatrností udávají mezi 5. až 3. magnitudou).

Vzápětí se začne přesouvat do Vozky a opět pozvolna slábnout. Bohužel okolo vánočních svátků, kdy kometa proletí oblastí viditelné ze střední Evropy v nadhlavníku, bude dosti výrazně rušit Měsíc okolo úplňku. Podmínky se pak výrazně zlepší ke konci roku, kdy bude vždy okolo půlnoci stoupat prakticky nad hlavu a Měsíc začne ustupovat do poslední čtvrti. Na Silvestra ji pak najdeme v souhvězdí Rysa, tedy stále nesmírně vysoko na obloze (ovšem bez mapky to půjde těžce, Rys je velice obtížně vyhledatelný), a Měsíc nebude rušit už jen minimálně. Kometa ale oproti dnu největšího přiblížení k Zemi opět výrazně zeslábne a bude zpozorovatelná až ve světelných triedrech. Její pohyb se výrazně zpomalí v průběhu ledna a února 2019, kdy ji budeme moci teleskopicky vyhledat ve Velké medvědici. Na severní polokouli s velmi dobrou pozorovací polohou na obloze už prakticky zůstane až do jejího zeslábnutí pod dosah vizuálního pozorování (zaznamenatelná pak bude už jen citlivými CCD čipy) na jaře roku 2019.

Dráha komety Wirtanen na severní obloze mezi 1. prosincem 2018 a 1. dubnem 2019. Autor: In-the-sky.org
Dráha komety Wirtanen na severní obloze mezi 1. prosincem 2018 a 1. dubnem 2019.
Autor: In-the-sky.org

Očima nebo jen na fotkách?

Z velkého nadšení ale třeba přeci jen poněkud slevit. Jednak není zaručeno, že kometa skutečně dosáhne oné optimistické hranice 3. magnitudy a bude viditelná očima bez dalekohledu, a za druhé, ačkoliv není vyloučen případný outburst (náhlé skokové zjasnění), nebude Wirtanen typickou vlasaticí, jaké nám připomínají snímky komet z 90. let. Naopak budeme muset vyhlížet periferním pohledem velice difúzní „mlhovinku“, která by ovšem hlavně na fotografiích mohla zaujmout svou úhlovou velikostí (přesáhnout průměr Měsíce v úplňku). A právě fotografové se mohou opravdu na co těšit, neboť koma obsahující zpravidla těkavé látky jako suchý led, metan, amoniak nebo kyanid vytváří během své sublimace typickou nazelenalou barvu. Ta bude zachytitelná i základním objektivem nasazeným na běžné zrcadlovce při fotografování delší expozice ze stativu. Pochopitelně s větším ohniskem a sofistikovanějším vybavením pak znalejší astrofotografové zachytí i náznak ohonu, detaily v komě či pěkná nebeská „setkání“ komety s objekty vzdáleného nebe, jako bude onen očekávaný průlet komety poblíž Plejád okolo 15. prosince. Ať už kometa dosáhne jakékoliv ze slibovaných hodnot jasnosti, už jen pro ten její historický průlet kolem Země se máme na co těšit!

Poznámka redakce: Pakliže kometu zachytíte fotograficky, určitě se nebojte s námi podělit o její snímek ve čtenářské galerii. Pokud se snímků sejde více, vytvoříme samostatnou galerii na hlavní stránce Astro.cz. Těšíme se na vaše úlovky!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cometography: 46P Wirtanen
[2] Databáze komet Seiichi Yoshidy: 46P Wirtanen 2018
[3] University of Maryland: Blízký průlet komety Wirtanen
[4] Horálek, P.: Návrat komety Wirtanen v roce 2008
[5] Blue Water Astronomy



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa , Wirtanen


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »