Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  "Tanec" planet na říjnové ranní obloze

"Tanec" planet na říjnové ranní obloze

Konjunkce planet s Měsícem.
Konjunkce planet s Měsícem.
Pro ty, kteří musí ráno časně do práce, či pro ty, kteří by si klidně kvůli pěkné podívané ráno přivstali, máme jeden tip. Od 3. do 18. října 2009 probíhá na ranní obloze "tanec", či odborněji vzájemná konjunkce, tří planet Sluneční soustavy - Merkuru, Venuše a Saturnu. Trojici nápadných objektů před rozbřeskem doplní 15. října i srpek Měsíce.

Planety jsou pozorovatelné jako výrazné body nízko nad východním obzorem vždy přibližně po 6. hodině ranní letního času. Zmíněný "tanec" probíhá už nyní a končit bude přibližně 18. října. Pro pozorování je třeba odkrytého východního obzoru a dobrého počasí. Doslova každým dnem se bude poloha trojice planet měnit a tudíž je to i výborná příležitost pro astrofotografy. Do 18. října je také poměrně jedinečná možnost v průběhu noci odpozorovat všech 5 planet Sluneční soustavy, které můžeme pozorovat očima. Večer totiž najdeme na jihu velmi jasnou planetu Jupiter a v druhé polovině noci v Blížencích i narudlý a též výrazný Mars.

Nejprve si pojďme představit jednotlivé "aktéry tanečního maratonu". Venuši poznáme bezpečně nejlépe. Je ze všech ranních planet nejjasnější. Ranní obloze vévodí již od konce minulého roku, kdy jsme ji mohli v dalekohledech pozorovat jako výrazný stříbřitý srpeček. Merkur, který je ke Slunci nejblíže, se nyní dostává do tzv. největší západní elongace (tedy vychází dříve jak Slunce a z našeho pohledu je od Slunce úhlově nejdále). V malém přístroji jej též prozradí fáze podobná Měsíci. Tato elongace je navíc jednou z nejlepších v roce a Merkur tak najdeme bez větších obtíží. Posledním aktérem je Saturn. Ten se po kýženém 4. září, kdy mu z pohledu ze Země na krátkou chvíli "zmizely" úzké prstence, nyní dostává na ranní oblohu a bude ozdobou jara a léta roku 2010. "Odsunutým aktérem" je i Mars, jenž v ranních hodinách leží vysoko na obloze v souhvězdí Blíženců a prozradí jej načervenalá barva, 12. října i Měsíc.

Jak planety pozorovat?
Všechny planety jsou bez potíží pozorovatelné pouhýma očima, neboť jsou to jedny z nejjasnějších objektů nočního nebe. Samozřejmě - máte-li po ruce dalekohled, znamená to pro vás určitý "luxus" navíc. Malý přístroj (triedr, divadelní kukátko) odhalí i slabé hvězdy v pozadí. Větší přístroj na stativu (s průměrem nad 7 cm v průměru) už pak ukáže při větším zvětšení mimořádně úzké Saturnovy prstence nebo fázi Merkuru. V určitých dnech pak zažijete výjimečný zážitek - všechny (nebo alespoň dvě) planety v jednom zorném poli vašeho přístroje.

"Taneční" kalendář
Protože je těžké popisovat den za dnem, určitě bude snazší vám polohy planet vůči sobě ukázat i na mapkách. Následuje proto výpis jednotlivých dnů a k nim i mapka ukazující polohy planet vůči sobě. Mapky ukazují polohy planet nad východním obzorem vždy v 6 hodin ráno letního středoevropského času (tedy stále platného). Šedá oblast je pod obzorem.

3. - 5. října 2009, (sobota - pondělí)

Planety leží v přímce. Každý další den se k sobě na obloze vzájemně přibližují.

Planety na ranní obloze 3. října 2009.
Planety na ranní obloze 3. října 2009.
Planety na ranní obloze 4. října 2009.
Planety na ranní obloze 4. října 2009.
Planety na ranní obloze 5. října 2009.
Planety na ranní obloze 5. října 2009.

6. října 2009 (úterý)

Planety na ranní obloze 6. října 2009.
Planety na ranní obloze 6. října 2009.
Planeta Venuše míjí hvězdu Sigma Leo ze souhvězdí Lva pouhých 0.4°. K pozorování doporučujeme malý dalekohled, například triedr či divadelní kukátko, hvězda má jasnost 4 magnitudy (je tedy při své výšce nad obzorem na hranici viditelnosti očima).

7. října 2009 (středa)

Planety na ranní obloze 7. října 2009.
Planety na ranní obloze 7. října 2009.
Planety se i nadále k sobě zdánlivě přibližují. Merkur a Saturn tvoří spolu s hvězdou beta Vir v Panně (4. magnituda) fotogenický rovnostranný trojúhelník. Merkur je v největší západní elongaci, v dalekohledu má fázi jako Měsíc v poslední čtvrti (osvětlená polokoule směřuje ke Slunci, které je pod obzorem). Merkur také pomalu ale jistě slábne.

8. října 2009 (čtvrtek)

Planety na ranní obloze 8. října 2009.
Planety na ranní obloze 8. října 2009.
První z mimořádných úhlových přiblížení. Merkur a Saturn od sebe dělí 0.35° (tedy o něco více, než je polovina průměru měsíčního úplňku). I ve větším dalekohledu jsou obě planety viditelné v jednom zorném poli. Astrofotografové mají mimořádnou příležitost nafotit Saturn s jeho úzkými prstenci a Merkur ve fázi podobné jako Měsíc krátce před poslední čtvrtí.

9. - 12. října 2009 (pátek - pondělí)

Merkur se stává čím dál hůře pozorovatelný - slábne a na obloze se vrací ke Slunci (vychází tedy čím dál později). 12. října také najdeme Měsíc ve fázi poslední čtvrti jihovýchodně od Marsu. Dělit je bude přibližně 2.7° (kolem 2. hodiny ranní budou k sobě nejblíže, jen 1.5° - viz snímek).

Planety na ranní obloze 9. října 2009.
Planety na ranní obloze 9. října 2009.
Planety na ranní obloze 10. října 2009.
Planety na ranní obloze 10. října 2009.
Planety na ranní obloze 11. října 2009.
Planety na ranní obloze 11. října 2009.
Planety na ranní obloze 12. října 2009.
Planety na ranní obloze 12. října 2009.
Měsíc a Mars 12. října 2009 ve 2 hodiny ráno.
Měsíc a Mars 12. října 2009 ve 2 hodiny ráno.

13. října 2009 (úterý)

Planety na ranní obloze 13. října 2009.
Planety na ranní obloze 13. října 2009.
Venuše a Saturn jsou úhlově mimořádně blízko sebe, dělí je na obloze jen 0.7°. Pěkný pohled nabídne i dalekohled, který ukáže již zmíněné Saturnovy prstence.

14. října 2009 (středa)

Planety na ranní obloze 14. října 2009.
Planety na ranní obloze 14. října 2009.
Pořadí planet se opět mění. Nejseverněji leží Saturn, těsně "pod" ním Venuše a u obzoru Merkur. Ten se stává pomalu nepozorovatelným - je třeba jej hledat malým dalekohledem.

15. října 2009 (čtvrtek)

Planety na ranní obloze 15. října 2009.
Planety na ranní obloze 15. října 2009.
Ke "šňůře" planet se přidává Měsíc ve fázi úzkého srpku. Lze pozorovat tzv. popelavý svit, tedy zemskou atmosférou rozptýlené sluneční světlo na neosvětlené měsíční polokouli.

16. října 2009 (pátek)

Planety na ranní obloze 16. října 2009.
Planety na ranní obloze 16. října 2009.
Měsíc se dostává do fotogenického trojúhelníku s Venuší a se Saturnem.

17. a 18. října 2009 (sobota a neděle)

Merkur a Měsíc mizí v jasu ranního rozbřesku. Z planet už jsou ráno pozorovatelné jen Venuše, Saturn a samozřejmě vysoko nad obzorem Mars, který se při pohledu malým dalekohledem blíží k otevřené hvězdokupě M44 - Jesličky.

Doufáme, že se vám podaří "tanec planet" alespoň jednou pozorovat. Pokud by se vám poštěstilo i při fotografování, určitě nám své fotky pošlete. V případě, že se v redakci sejde více fotografií, vytvoříme fotogalerii.

Zdroje:
[1] Skymap Pro 11
[2] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol, Praha, 2008




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »