Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Písek ze Sahary obarvil listopadové soumraky

Písek ze Sahary obarvil listopadové soumraky

"Saharský" soumrak 26. 11. 2009.
Autor: Martin Popek
Ve středu 25. listopadu byla skutečně krásná noc. Už časně po soumraku byl ke spatření přelet ISS a raketoplánu Atlantis, jakoby obě tělesa drželo neviditelné lano. Ten samý skvost se pak opakoval o hodinu a půl později. Na Měsíci se pomalu poodhaloval kráter Plato význačný svou majestátnou stínohrou v období kolem první čtvrti. A do toho se odehrál soumrak, který by se zdaleka nedal popsat typickým scénářem.

Když jsme vše tohle sledovali s Pavlem Gabzdylem na střeše brněnské hvězdárny, čistý vzduch ještě rozkryl výhled na výsostnou Pálavu v dáli. Už před slunečním západem byla obloha podivně nažloutlá, byť se vzduch zdál býti naprosto čistý (a taky vpodstatě byl). My jsme hekticky sklízeli dovezené nové knihy napsané právě Pavlem a Jiřím Duškem (Lexikon vesmíru). Na to následovala prohlídka mnou "ulovených" vltavínů z jižních Čech, když vtom náhle udeřila doba slunečního západu a s ním začátek velmi podivného atmosférického divadla.

Kreptuskulární paprsek nad kopulí MU Brno 26. 11. 2009. Autor: Pavel Gabzdyl
Kreptuskulární paprsek nad kopulí MU Brno 26. 11. 2009.
Autor: Pavel Gabzdyl
Na západním obzoru se zjevila silně žlutá barva přecházející výše v nachovou nebo oranžovou a přes severozápadní obzor se téměř horizontálně nesl velmi dlouhý narůžovělý paprsek pomalu se "natáčející" vzhůru. Celé to divadlo velmi silně připomínalo události nám již několik měsíců známé a bezprostředně související s prachem sopečné erupce vulkánu Saryčev na Kurilských ostrovech. No, pravda nás však oba ještě více překvapila.

Podivuhodnou hru barev po západu Slunce tehdy ve středu tentokrát nezpůsobil stratosférický sopečný prach, nýbrž hned dvojitá vrstva velmi jemného písku, který k nám větrnými poryvy doplul až z daleké Sahary. Taková událost není až tak výjimečná - v posledních letech k tomu došlo již několikrát. Letošní jev patří ale k jedněm z nejvýraznějších - na barvách při soumraku se začal podepisovat již 18. listopadu. Více například v přírůstcích v galerii na ukazy.astro.cz.

"Saharský" soumrak 25. 11. 09.
Autor: Martin Popek
Fotografie uvedená zde a v úvodu patří Martinu Popkovi. Ten je získal při pozorování z Nýdku 25. a 26. listopadu. Martin Popek nás (s Pavlem) též informoval, v čem mohla být síla tohoto úkazu. Šlo totiž hned o dvě vrstvy saharského písku, které se navzájem při pohledu ze země překrývaly. První vrstva ležela 8.5 km nad zemí a pocházela ze západní Sahary, druhá se pak nacházela ve výšce asi 11 km a pocházela z opačného koutu této pouště - z východu.

Za upozornění děkuji Martinu Popkovi a Pavlu Gabzdylovi.

Odkazy:
[1] O barvách za soumraku způsobených pískem ze Sahary na atmospherical.blogspot.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »