Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na štědrodenní ranní obloze Měsíc zakryje Mars

Na štědrodenní ranní obloze Měsíc zakryje Mars

Mars a Měsíc
Mars a Měsíc
V pondělí 24. prosince ráno budeme, pokud to umožní počasí, svědky výjimečného úkazu. Měsíc, který právě na vánoční ráno dosáhne fáze úplňku, se při svém pohybu na hvězdném pozadí setká s rudou planetou Mars a z našeho území budeme moci pozorovat i vzácný zákryt.

K zákrytům těles Měsícem na obloze dochází stále, neboť Měsíc se při svém oběhu kolem Země přechází přes hvězdné pozadí a objekty (především tedy hvězdy) ležící na jeho trajektorii promítnuté do hvězdného nebe se tím pádem mohou na nějaký čas schovat za měsíční kotouč. Na obloze se navíc Měsíc pohybuje celkem rychle – za jednu hodinu se posune oproti hvězdnému pozadí zhruba o půl stupně k východu (tedy o svůj úhlový průměr). Zákryt hvězdy tedy není nikterak vzácný, ale pokud nastane řeč o jasných hvězdách nebo planetách, už hovoříme o vzácnějším úkazu.

Na obloze si můžeme všimnout, že se Měsíc pohybuje v oblasti stále stejných souhvězdí. Jde o takzvaná ekliptikární, nebo – chcete-li – zvířetníková. Měsíční dráha je totiž jen o 5° skloněná od roviny ekliptiky (tedy roviny, na které se nachází zemská oběžná dráha). V této rovině nalezneme též Slunce a všechny planety (neboť ty taktéž obíhají Slunce v téměř stejné rovině jako Země). Avšak i těch 5° dokáže ovlivnit rozmanitost úkazů spojených s Měsícem a objekty, přes které „přechází“. Země se totiž při svém oběhu kolem Slunce za dobu měsíčního oběhu o něco posune, takže každý další úplněk nalezneme v jiném souhvězdí. Proto třeba v létě nemůžeme očekávat Měsíc v úplňku příliš vysoko, neboť se nachází v nízkých souhvězdích (tam, kde leží Slunce v zimě). Naopak je tomu v zimě, kdy Slunce vychází jen nízko nad obzor a Měsíc v úplňku (vcelku logicky) „leží“ na opačné straně oblohy, a to ve vysokých eklipikárních souhvězdích.

Stejně tak i poloha Měsíce v jednom daném souhvězdí je různá a Měsíc tedy stále neprochází tou samou hvězdnou oblastí. Díky sklonu jeho dráhy se může lišit jeho poloha až o 10° (5° nahoru nebo dolů). Z toho vyplývá, že i když nějaká jasná hvězda nebo planeta na ekliptice či blízko ní, k zákrytu dojde jen zřídka. Planety se navíc pohybují po obloze poměrně znatelně, což možnost úkazu ještě ztěžuje. A aby toho nebylo málo, Měsíc neleží nekonečně daleko, ale „pouhých“ 384 400 km od Země (to je jeho střední vzdálenost) a pro pozorovatele na různých místech zeměkoule se tedy nepromítá do úplně stejné hvězdné oblasti. Je tedy zjevné, že zákryt nějakého tělesa na obloze je spíš lokálním úkazem (jasným důkazem je třeba úplné zatmění Slunce, což je v podstatě druh zákrytu).

Přestože je zákryt planety tak výjimečný, letos jsme měli možnost spatřit již tři zákryty – dva zákryty Saturnu (v březnu a květnu) a pozoruhodný zákryt Venuše na denní obloze (v červnu). Tento „vánoční“ úkaz je tedy posledním svého druhu v tomto na zákryty bohatém roce. Příští rok nás už tolik nepoštědří – nastanou sice dva zákryty planet, ale jeden z nich – opět zákryt Marsu – budeme moc sledovat jen výkonnými přístroji, neboť nastane na denní obloze (10. května odpoledne). Zákryt Venuše 1. prosince večer už by mohl být zajímavější.

K vánočnímu zákrytu dojde časně ráno. Jasnou rudou planetu Mars (která je navíc v opozici se Sluncem) nalezneme v souhvězdí Blíženců. Již kolem půlnoci bude obě tělesa dělit jen malá úhlová vzdálenost, avšak k samotnému zákrytu dojde až poměrně nízko nad obzorem krátce před pátou hodinou ranní. Proto doporučujeme najít si místo, odkud ne výhled na západní obzor (městské osvětlení tentokrát nevadí, neboť obě tělesa jsou velmi jasná). Při zákrytu Mars nezmizí, ale bude pouze pomalu slábnout, protože trvá nějaký čas (řádově desítky vteřin až několik málo minut), než se planetární kotouček za Měsíc schová celý. Pakliže budete mít po ruce nějaký dalekohled, je to jen plus pro vás. Okem by mohla být potíž úkaz pozorovat kvůli nepoměrně silně oslnivém Měsíci, díky kterému byste snadno mohli planetu Mars ještě těsně před úkazem ztratit z pohledu.

Časy úkazu se s přibývající východní délkou liší, takže v Praze k zákrytu dojde ve 4h 49.5min, zatímco ve Valašském Meziříčí ve 4h 48.6min. O necelou půlhodinu se Mars zase „vynoří“. V Praze to bude v 5h 11.9min, ve Valašském Meziříčí o 4 minuty později. Půjde tedy o poměrně pěkný sečný zákryt (Mars neprochází ani za středem měsíčního kotouče, ani u jeho okraje).

O planetě Mars a její letošní opozici se dočtete mnohem více v článku Pavla Příhody.

Zdroje:
[1] Hvězdářská ročenka 2007, P. Příhoda a kol., HaP Praha
[2] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol., HaP Praha




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »