Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na pořadu australské noci bude zatmění Měsíce

Na pořadu australské noci bude zatmění Měsíce

Před úplným zatměním Měsíce 21. února 2008. Autor: Dalibor Hanžl
Před úplným zatměním Měsíce 21. února 2008.
Autor: Dalibor Hanžl
...ale jen částečné. Dojde k němu zítra, v sobotu 26. června. Při maximální fázi bude Měsíc ponořen do zemského stínu téměř 54 % svého průměru, a to ze severní strany kotouče. Úkaz v celém průběhu spatří obyvatelé všech tichomořských ostrovů, Nového Zélandu a východní Indonésie. Krásné snímky by mohly kolovat internetem již zítra.

Částečné zatmění Měsíce 17. srpna 2008 v Malajsii. Zdroj: MyDarkSky.org.
Částečné zatmění Měsíce 17. srpna 2008 v Malajsii. Zdroj: MyDarkSky.org.
Část úkazu se odehraje nízko nad západním obzorem na severoamerickém i jihoamerickém kontinentu a naopak východ ztemnělého Měsíce si vychutnají například v Číně, v Laosu nebo v Thajsku. Měsíc v té době pozorovatelé najdou v souhvězdí Střelce. U nás bude bohužel Měsíc po celou dobu úkazu pod obzorem – maximální fáze nastane ve 13:38 našeho letního času (tedy nedlouho po pravém poledni). Na internetu by ale už večer mohly být ke shlédnutí fotografie úkazu. Sledujte například populárně-astronomický webový portál www.spaceweather.com.

Pro krátké připomenutí – zatmění Měsíce nastane v okamžiku, kdy se Měsíc v úplňku vnoří do zemského stínu. Ten je sice ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší jak Měsíc, ale měsíční dráha je oproti dráze Země skloněna i tak příliš na to, aby stínem Měsíc prošel při každém úplňku. Proto je třeba čekat na příhodné podmínky, které nastávají průměrně tak 2x – 3x do roka. Pozorovatel na Zemi je limitován tím, že musí být v době úkazu na té zemské polokouli, kde je zrovna noc (a tedy Měsíc v úplňku nad obzorem – na opačné straně oblohy než Slunce). Měsíc se navíc nemusí během zatmění „ponořit“ do zemského stínu celý, ale jen projít jeho okrajem. To je případ i zítřejšího úkazu.

Průběh úplného zatmění Měsíce. Autor: Fred Espenak
Průběh úplného zatmění Měsíce.
Autor: Fred Espenak
Když se Měsíc ponoří do stínu celý, chytne podivný narudlý nádech. To proto, že zemská atmosféra láme dlouhovlnnou část viditelného slunečního světla (červenou) směrem do zemského stínu a Měsíc toto slabé světlo k nám odráží (barvu stínu lze ve světelnějším dalekohledu odhalit už při částečném zatmění).

Průběh úplného zatmění Měsíce v červnu roku 2011, zdroj: NASA
Průběh úplného zatmění Měsíce v červnu roku 2011, zdroj: NASA
Z našeho území bohužel pořádně neuvidíme ani druhé letošní měsíční zatmění. To se odehraje 21. prosince v ranních hodinách a bude úplné. V České republice však bude Měsíc zapadat ještě ve fázi částečného zatmění. Zážitek z „rudého“ Měsíce si užijí především v Americe. Evropany ovšem čeká „sladká“ satisfakce už za necelý rok. Ve středu 15. června 2011 se na českou oblohu vyhoupne Měsíc již částečně zakrytý a fáze úplného zatmění, jež nastane vzápětí, bude trvat rekordních 101 minut. Měsíc při zatmění projde středem zemského stínu, což mohli lidé pozorovat naposledy v roce 2000.

Tichomořané však další mimořádnou podívanou očekávají už o necelých 15 dní později. Spatří totiž 11. července zatmění Slunce, které bude navíc v úzkém pásu pozorovatelné jako úplné a také poslední svého druhu před dvou a půl letou přestávkou. Totální sluneční zákryt a všechny jedinečné doprovodné úkazy s ním související uvidí například na Cookově ostrově Mangaia, ve Francouzské Polynésii nebo na Velikonočním ostrově. Za zatměním se vydávají i čeští vědci, o čemž vás ještě budeme informovat ve speciálním článku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Průběh zatmění na Eclipse Online
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím České republiky
[4] Animace zatmění na ShadowAndSubstance.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »