Venuše a Jupiter ranní obloze. Autor: Petr HorálekUž bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.
Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Autor: Petr HorálekJasné planety Venuše a Jupiter byly zejména v březnu a dubnu tohoto roku stálicemi v popředí zájmu při pohledu na večerní oblohu. Podobně jako u jarní večerní viditelnosti jsou planety nyní výraznou dvojicí časného ranního nebe. Po svém vzácném přechodu přes sluneční disk se planeta Venuše v druhé dekádě června přesunula na ranní oblohu. Jupiter už v té době na rozbřeskové obloze byl ke spatření. Významným okamžikem při jejich současné poloze na ranní obloze byla fotogenická konjunkce 15. července, při níž navíc Měsíc jednu z planet - Jupiter - zakryl. I mimo přítomnost Měsíce je však na dvojici planet před rozbřeskem krásný pohled.
Obě planety nyní najdeme v souhvězdí Býka, honosícího se otevřenými hvězdokupami Hyády a Plejády. Díky pozvolna se prodlužující noci a pomalu blížícímu se podzimu je tato oblast oblohy stále lépe a dříve pozorovatelná. Už kolem 3. hodiny letního času se z místa s opravdu dobrým rozhledem na východ dá dvojice planet bez problému spatřit. Jupiter přitom leží na severovýchodním okraji kupy Hyády, která vypadá jako ležící písmenko "V". Nejjasnější hvězdou kupy je jasný Aldebaran, který však k ostatním hvězdám fyzicky nepatří, jen se do hvězdokupy promítá. Jde o hvězdného rudého obra ležícího od Slunce asi 65 světelných let daleko, tedy přibližně o polovinu blíže než hvězdy z Hyád.
Venuše, Jupiter a hvězdokupy ranní obloze. Autor: Petr HorálekVenuše je o dost níže, od Jupiteru leží na opačné straně než druhá krásná hvězdokupa, Plejády. Venuše je ovšem i při malé výšce nad obzorem často nepřehlédnutelná. Výše nad obzorem ji pak poznáme i z měst. Zatímco Jupiter bude v Býku nedaleko Hyád k nalezení v dalších několika měsících, Venuše se pomalu od objektů bude vzdalovat a na ranní obloze zůstane stále při obzoru. Už ve středu 15. srpna se octne v největší západní elongaci od Slunce, bude tedy od něj úhlově nejdál - konkrétně 46°. Poté se k němu začne pozvolna přibližovat, její ranní viditelnost však potrvá až do poloviny prosince. Za tu dobu ještě procestuje od Blíženců, přes Raka a Lva až do Panny. Jupiter se do té doby stane velmi dobře pozorovatelným objektem vysoko na noční obloze a přiláká tak spoustu zájemců i k dalekohledům, v nichž kromě nejjasnějších měsíců ukáže i své známé atmosférické pásy.
Venuše, Jupiter a Měsíc na ranní obloze. Autor: Petr HorálekVenuše i do konce své viditelnosti ještě bude mít co nabídnout. Zajímavé budou její průchody kolem známých objektů v těchto souhvězdích - 14. září jižně od hvězdokupy Jesličky v Raku, 3. října ve velmi těsné blízkosti hvězdy Regulus ve Lvu (při rozbřesku bude oba objekty dělit jen 10 úhlových minut, k největšímu přiblížení dojde na denní obloze kolem 8:50 SEČ) a konečně 27. listopadu se na obloze přiblíží jen na půl úhlového stupně k planetě Saturn. Nedaleko bude taky Merkur. Navíc, vždy v polovině měsíce (kolem 13. dne) se až do listopadu bude u planety pravidelně vyskytovat Měsíc ve fázi úzkého srpku. Zejména 12. října a 11. listopadu budou tato seskupení Venuše a Měsíce s jasnými hvězdami stát za to.
A co nás ještě kromě "obyčejného" pohledu na tyto ranní planety čeká? Už na konci příštího týdne se stanou kulisou každoročního vesmírného divadla - meteorického roje Perseid. V neděli 12. srpna krátce po čtvrté hodině ranní, kdy bude meteorický roj pomalu spět ke svému maximu, se nad východním obzorem budeme moci kochat nejen planetami a hvězdokupami v Býku, ale i krásným souhvězdím Orionu a Měsícem ve fázi couvajícího srpku nedaleko Jupiteru a hvězdy Aldebaran. Samotný Měsíc sice bude svým jasem trochu rušit pozorování meteorů, ale pohled na celé nebeské uskupení bude dostatečnou satisfakcí či dokonce nezapomenutelným zážitkem.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Galaxie Veľryba a Hokejka
NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie.
NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie.
NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií.
NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu.
NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats
27.4. až 16.5.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
