Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou?
Autor: R. Ligustri
V pondělí 6. června 2011 byla teleskopem Pan-STARRS 1 (Haleakala; Havaj) objevena nenápadná kometka o jasnosti 19.4 magnitudy. Po svém objevu získala kometární pořadové označení C/2011 L4. Tato prozatím jen mlžka na CCD snímcích z velkých světových teleskopů by ale s určitou pravděpodobností mohla být dostatečnou satisfakcí za kometu století C/2006 P1 McNaught. Kdo zapátrá v paměti, zcela jistě si vzpomene na několik unikátních záběrů, které poskytovali především nadšení pozorovatelé z jižních zeměpisných šířek. Robert H. McNaught, australský objevitel své "komety století", si mnul ruce blahem, neboť jeho ledoprachové jádro to nejlepší předvedlo nad obzorem McNaughtova domova.
Výjimečná "McNaughtka"
Autor: M. Druckmüller
Rajská to představa
Kometa se nyní nachází na jižní obloze a jen pozvolna zjasňuje. Je v dosahu velkých přístrojů, vizuálně by mohla být pozorovatelná až na počátku příštího roku. Přibližně od konce února 2013 by pak mohla prolomit hranici viditelnosti pouhýma očima a následně se přiblížit ke Slunci. Průchod perihelem ji čeká 10. března 2013 ve vzdálenosti asi jako Merkur (tj. asi 0.3 AU). K Zemi se bude dál přibližovat a ve vzdálenosti 1.1 AU ji "odbude" až 5. května toho roku. A teď to hlavní: kometa v době průchodu perihelem bude na obloze asi 15° daleko od Slunce a v dalších dnech se od něj bude rychle úhlově vzdalovat. Při svém pohybu severovýchodním směrem se rychle dostane do pozice, kdy ji najdeme nad západním obzorem hned za soumraku. V té době bude mít kolem 0. - 1. magnitudy (možná i větší - kometa je ve Sluneční soustavě poprvé a vypadá to na poměrně velké jádro, čili by se nemuselo hned rozpadnout).
|
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí spojnice souhvězdí Andromedy a "deja vu" pohlednice s kometou 153P Ikeya-Zhang, která míjela galaxii M31 v Andromedě 4. dubna 2002. Kometa Pan-STARRS by přesně o 11 let později mohla nabídnout podobný pohled. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium, autorem snímku komety Ikeya-Zhang je Garald Rhemann. |
Vzhledem k současně spočtenému oblouku dráhy komety, jejímu chování i pravděpodobným rozměrům je tu velmi mnoho ukazatelů činících tuto kometu velmi podobnou velké kometě z roku 2007, co se pozorovatelnosti týče. Akorát s tím rozdílem, že tentokráte slízneme smetanu my, protinožci se budou jen kochat z internetu. A kdo ví - třeba podobně jako vlasatice z roku 2007 svou předpovězenou maximální jasnost překoná a dožene "McNaughtku" i v pozorovatelnosti na denní obloze.
Raději zůstat nohama při zemi
Velmi důležitá poznámka na závěr: Vše výše zmíněné je jen velmi optimistický předpoklad, který vychází z doposud neupřesněných dráhových i fyzikálních vlastností komety. Jak se už mnohokrát ukázalo, tato ošidná data mohou krátce před příletem komety příslib představení zhatit, a tak nezbývá, než vývoj očekávané vlasatice nadále sledovat. Stávající pesimistická varianta ukazuje, že přísluním kometa Pan-STARRS proletí s jasností okolo 4. magnitudy a pozorovatelná začne být za soumraku při svém slábnutí až na sklonku viditelnosti pouhýma očima. Takže přehnaný optimismus zatím stranou, ale držme "Pan-STARRSovi" pěsti - jde doposud o nejzajímavější kometární objev za poslední léta.
Průběžné informace o této kometě i ostatních v současnu i budoucnu viditelných najdete na webu Společnosti pro Meziplanetární Hmotu www.kommet.cz.
Za podnětné připomínky děkuji Jakubu Černému.
Zdroje a doporučené:
[1] Informace o kometě Pan-STARRS na stránkách Seiichi Yoshidy
[2] Informace o kometě Pan-STARRS na Cometography.com
[3] Fotogalerie komety C/2006 P1 McNaught na Spaceweather.com
[4] Snímky komety C/2007 P1 McNaught na APOD
[5] Snímky komety C/2007 P1 McNaught pořízené prof. M. Druckmüllerem
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
