Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Blíží se setkání Venuše s Jupiterem aneb období pro mylná hlášení UFO

Blíží se setkání Venuše s Jupiterem aneb období pro mylná hlášení UFO

Venuše s Jupiterem nízko nad obzorem v souhvězdí Střelce. Autor: Jimmy Westlake
Venuše s Jupiterem nízko nad obzorem v souhvězdí Střelce.
Autor: Jimmy Westlake
Na večerní obloze hned po západu Slunce je v těchto dnech při jasném počasí možné spatřit velmi jasný objekt. Jedná se o planetu Venuši, která se pomalu "dere" z denní oblohy na večerní oblohu. V průběhu soumraku pak nalezneme od Venuše severovýchodním směrem druhý nápadný objekt. Tím je planeta Jupiter, kterou jsme mohli pozorovat v období léta celonočně a na podzim v první polovině noci. Obě dvě tato tělesa nám v následujících dvou týdnech připraví zajímavou podívanou.

Venuše leží v současné době od Země ve vzdálenosti kolísající okolo 180 milionů km. Na obloze ji poznáme snadno, neboť po západu Slunce ji při odkrytém jihozápadním obzoru lze pozorovat jako "Večernici" (tj. první nebeský objekt viditelný hned po západu Slunce). Při dobrém zraku a vhodných podmínkách je spatřitelná ještě v době, kdy je Slunce nad obzorem. Momentálně totiž dosahuje hvězdné velikosti okolo -4.1 magnitudy, což z ní dělá hned po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt oblohy. Měsíc se navíc 27. listopadu dostane do fáze novu, takže pomyslné "žezlo" 2. nejjasnějšího objektu získává právě Venuše.

Na obloze již v době soumraku vypadá jako nápadná stříbřitá hvězda, která "nebliká" To je způsobeno tím, že planety oproti hvězdám posílají do zemské atmosféry (a následně k pozorovateli) širší svazek paprsků (o průměru několika úhlových vteřin). Naopak hvězdy i v největších dalekohledech vypadají jako pouhé body, protože jejich vzdálenost je i přes jejich ohromné rozměry příliš velká na to, abychom je rozeznali jako kotouček (výjimku tvoří snad jen rudý veleobr Betelgeuze v souhvězdí Orionu, u kterého bylo možné Hubbleovým kosmickým teleskopem rozlišit malý disk). Zemská atmosféra pak světelnému paprsku připravuje překážky v podobě teplotních rozdílů, rozdílů hustoty a indexu lomu. Z toho důvodu do oka pozorovatele nedopadá z hvězdy vždy stejný tok světla (občas je odkloněno jinam), světlo se pak jeví přerušované (či různě měnící svou barvu, což je patrné například u Síria v souhvězdí Velkého psa) a hvězda nám jakoby bliká. U planet, jak již bylo psáno, jde k oku pozorovatele v průměru úhlově patrný svazek světla, a tudíž nějaké změny jsou patrny až v dalekohledu, kde se v různých místech kotoučku projeví různý lom světla jako jakési chvění (případně i změny barvy v důsledku rozdílného indexu lomu krátkých a dlouhých vlnových délek viditelného světla).

Při nízké poloze Venuše se však naskýtá příležitost k mnoha optickým klamům, neboť vzdálený, jasný a pro oko bodový zdroj světla je na obloze samozřejmě velmi kontrastní a při malé výšce nad obzorem některým může připadat, že se Venuše vůči temnému obzoru mírně "pohybuje". Je to způsobeno tím, že naše oko v nočních podmínkách hledá sebemenší náznak pohybu, aby bylo schopno rozeznat jednotlivá pozorovaná tělesa ve svém zorném poli a vykonává tak velmi malé kmity. Ve dne si toho nevšimneme, ale v noci se nám pak může zdát, že i statické (ale jasné a bodové) zdroje světla konají jakýsi malý pohyb. Z toho důvodu se také Venuše v období, kdy bývá na večerní obloze nízko nad obzorem (či je na obloze poblíž vzdálených domů a stromů na horizontu) stává terčem neznalých pozorovatelů, kteří jí snadno přiřknou zkratku UFO a ihned to oznamují na nejbližších hvězdárnách, v horším případě lidem zabývajícím se propagací pavěd.

Planetu Jupiter nalezneme vskutku nedaleko severovýchodním směrem. Každým dnem se Venuše k Jupiteru na obloze přiblíží asi o 1°. Ve skutečnosti však obě planety dělí asi 4.8 AU (AU = Astronomická jednotka, je to asi 150 milionů km). V příštím týdnu už budou planety tak blízko, že vytvoří v souhvězdí Střelce vskutku fotogenickou dvojici planet. V době soumraku je navíc možné pozorovat na obloze podivné purpurové zabarvení, což způsobuje rozptylující se prach ze srpnové erupce aljašské sopky Kasatoschi, který se pomalu rozprostírá nad celou severní polokoulí. Poměrně výrazný byl tento jev teprve nedávno - v pondělí 17. listopadu večer. Na městy neosvětlené obloze se nebe zabarvilo do světle fialového nádechu, který k obzoru přecházel do jasné oranžové barvy připomínající vzdálený hořící les.

Nejblíže budou na obloze planety v pondělí 1. prosince. Tehdy je bude dělit úhlová vzdálenost přibližně 2° a aby toho nebylo málo, dvojici doplní i Měsíc ve fázi úzkého srpku. Po 17. hodině večerní toho dne dojde k další nevídané podívané - Měsíc nad naším územím planetu Venuši zakryje, a to Sluncem přímo neosvětlenou částí kotouče (bude patrný pouze popelavý svit způsobený slunečním světlem, které k Měsíci rozptyluje zemská atmosféra). Obě tělesa (Venuši a Jupiter) teď můžeme sledovat od soumraku přibližně do 18:30. K zákrytu Venuše Měsícem pak připravujeme samostatný článek, který bude zveřejněn v průběhu příštího týdne.

Pro veřejnost připravuje pozorování přiblížení Venuše k Jupiteru Hvězdárna M. Koperníka v Brně, a to od 25. listopadu do 5. prosince. Při této příležitosti vytvořila i krátké simulační video k tomuto úkazu.



Ve spolupráci s brněnskou hvězdárnou připravila velmi podobný pořad i Hvězdárna b. A. Krause při DDM Delta v Pardubicích. Ta zve návštěvníky na pozorování zákrytu Venuše Měsícem, ke kterému dojde 1. prosince večer.



Po maximálním přiblížení se obě tělesa začnou od sebe úhlově vzdalovat. Ještě však minimálně v průběhu prvního prosincového týdne, kdy se Venuše začne sunout nad východním směrem od Jupiteru, bude na obě planety zajímavý pohled.

Zdroje
[1] Hvězdárna M. Koperníka v Brně
[2] Astronomická společnost a Hvězdárna b. A. Krause při DDM Delta v Pardubicích
[3] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol.; HaP Praha a AVČR, 2007




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »