Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Rosetta i nadále pokračuje ve zkoumání komety

Sonda Rosetta i nadále pokračuje ve zkoumání komety

Rosetta Autor: NASA
Rosetta
Autor: NASA
I když nadšení po přistání modulu Philae na kometu pomalu utichá, mise Rosetta i nadále pokračuje ve svém mimořádném výzkumu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Sonda Rosetta tedy nadále obíhá kolem komety a společně s ní se také přibližuje ke Slunci.

Je to už více jak dva týdny, kdy vyslala Rosetta modul Philae na kometu a kdy se odehrálo dramatické přistání. Kvůli ne tak úplně podařeném přistání, kdy modul skončil na jiném místě, než bylo původně v plánu, jeho mise skončila po zhruba 64 hodinách, kdy modulu došly baterie, jelikož nemohly být dostatečně nabíjeny ze slunečního svitu. Ještě před tím nám však stihl poslat kompletní sadu výsledků, která je nyní analyzována vědci v celé Evropě.

I když Philae byl zatím uložen ke spánku, vlastní mise Rosetty zdaleka není u konce. Jak se očekávalo, sonda zůstává i nadále ve výborném stavu i se všemi svými přístroji a vybavením.
Rosetta bude nyní pokračovat v rutinním vědeckém pozorování a výzkumu, poté nastane přechod do takzvané „comet escort phase“. Tato fáze shromažďování dat bude pokračovat až do období, kdy bude kometa procházet periheliem ve vzdálenosti 186 miliónů kilometrů od Slunce. Toto minimální přiblížení komety ke Slunci nastane 13. srpna 2015.

Pár dní po přistání modulu na kometu, dne 16. listopadu, se přestěhoval řídicí tým z velké kontrolní místnosti v ESA’s Space Operations Centre do vyčleněné menší místnosti, odkud tým řídí další provoz sondy.
Od té doby provedla Rosetta sérii manévrů, přičemž použila své stabilizační trysky, aby optimalizovala svou oběžnou dráhu kolem komety pro co nejlepší využití svých 11 vědeckých přístrojů.

Rosetta control room

Další úpravy dráhy pomocí zažehnutí trysek pak proběhly 22. a 26. listopadu. Výška oběžné dráhy Rosetty je nyní 30 km nad kometou. Od příštího týdne bude oběžná dráha Rosetty vybrána a plánována na základě potřeb vědeckých přístrojů. Před navedením sondy na oběžnou dráhu kolem komety 6. srpna 2014 byla dráha upravována podle požadavků pro přistání modulu Philae.

Tak blízko, jak je to možné

Od 3. prosince se bude sonda dále snižovat svou orbitu, až do výšky 20 km nad kometou. Tak se bude pohybovat dalších 10 dní, poté se vrátí zpět do výšky 30 km. Tuto výšku (20 km) využijí vědecké týmy pro zmapování velké části jádra ve vysokém rozlišení a ke sběru plynu, prachu a plazmatu.

Plány zahrnují dvě řešení oběžných drah kolem komety, a to dráhu určenou pro nízkou aktivitu komety a dráhu pro vysokou aktivitu komety. Preferovaná je dráha určená pro nízkou aktivitu. Kometa se nyní pohybuje na dráze pro nízkou aktivitu a v případě zvýšení aktivity komety (při průchodu periheliem) se přesune na dráhu vyšší (30 km nad kometou).

Cesta sondy Rosetty po 12. listopadu
Cesta sondy Rosetty po 12. listopadu

Přípravou této fáze dvojité trajektorie se zabývají vědecké týmy intenzivně posledních pár let ve spolupráci s vědeckým operačním centrem. Když sluneční teplo aktivuje zmrzlé plyny na povrchu i pod povrchem komety, odtékající částice prachu a plynu vytvoří kolem jádra tzv. komu.

Rosetta bude první sonda, která se společně s kometou přiblíží ke Slunci a bude svědkem vývoje komy a následného zrodu několik milionů kilometrů dlouhého ohonu. Rosetta bude poté muset zůstat dál od komety, aby se vyhnula ovlivnění orbity způsobeným uvolněnými částice z jádra komety.

Jak se kometa bude blížit ke Slunci, očekává se nárůst osvětlení jejího povrchu. To může poskytnout dostatečnou intenzitu slunečního záření pro modul Philae, který je nyní v režimu spánku. Začátkem příštího roku se Rosetta přepne do režimu, který umožňuje snímkování komety za účelem přesného mapování topografie komety.

Zdroj: ESA




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Modul Philae


23. vesmírný týden 2024

23. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 6. do 9. 6. 2024. Měsíc bude v novu a od pátku 7. 6. se objeví jako srpek na večerní obloze. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a Mars, Venuše je v horní konjunkci se Sluncem. Na Slunci jsou opět větší skvrny a vrátila se i nejaktivnější oblast, která způsobila jasné polární záře. Start kosmické lodi Starliner byl opět odložen na 5. 6. kvůli potížím s raketou Atlas V. Falcon 9 startoval třikrát a další dva starty se Starlinky jsou očekávány tento týden, ovšem nejvíce v očekávání jsme, zda bude vydáno povolení ke startu SuperHeavy Starship na 4. testovací let s pokusem o přistání do moře u obou stupňů. K ISS dorazila další zásobovací loď Progress.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrnité Slunce

Další informace »