Barvy komety ISON. Autor: Adam Block. Říjnová obloha je tak trochu ve znamení pochmurného počasí a mála jasných nocí. Významnějšího úkazu se dočkáme až za týden, kdy Měsíc projde zemským polostínem a vykouzlí tak na pár desítek minut zjev mírně potemnělého úplňku. Mimo poslední zatmění Měsíce do roku 2015 se říjen ničím význačným nenabízí. Ovšem ve světě komet tu je pár slabých duchů, kteří si svou „povinnost“ plní, a dokonce se odehrála jedna nedávná show, kterou ovšem už svět vnímal jen jako rutinu. Takže jaképak komety jsou na předních stránkách kometárních žurnálů?
Kometa ISON a Mars. Autor: David Marshall.Kometa C/2012 S1 ISON se pomalu ale jistě blíží. Už 1. října poměrně těsně proletěla kolem planety Mars, což se projevilo i na jejím snadnějším vyhledání na ranní obloze v souhvězdí Lva. Kometu je již možné pozorovat většími hvězdářskými dalekohledy a jako odměna pro trpělivé nespavce může být poměrně výrazný dlouhý kapkovitý ohon. Na fotografiích navíc vyniká typická zelenavá barva komy u hlavy komety způsobená září kyanové (resp. kyanogenové) a uhlíkaté atmosféry. Hvězdáři si kometu chválí, protože na svůj neblahý osud – potká-li ji – se chová pomerně spořádaně dle předpokladů. A celý svět se tak pořád může sápat po naději z možného opravdu výrazného kometárního divadla. Vše ovšem rozhodne průlet komety přísluním 28. listopadu, tedy za měsíc a půl. Přežije kometa těsný průlet kolem Slunce? Bude se chovat obdobně jako vlasatice Lovejoy? A spatříme její ohon zpoza obzoru jako kouř z komína vysoko v horách v době průletu přísluním? Tyto představy jsou zatím vskutku snové a otázky zodpoví čas. Kometu můžete zkoušet vyhlížet už od počátku listopadu malými dalekohledy na ranní obloze v souhvězdí Panny. Další a vskutku zevrubné informace naleznete na ison.kommet.cz.
Enckeova kometa. Autor: Mike Broussard.Malým zázrakem by se dala nazvat Enckeova kometa. Vrací se ke Slunci každé přibližně tři roky, ale ne vždy jsou podmínky jejího návratu příznivé. Ten současný patří mezi ty průměrné. Kometa se nyní nachází na ranní obloze v Malém lvu a poměrně prudce se blíží ke Slunci. Přísluním projde 21. listopadu a od počátku prosince se bude pohybovat na večerní obloze velmi nízko nad obzorem. Spatřit ji lze lépe nyní před přísluním, ovšem dokáží to jen zkušení pozorovatelé, neboť Enckeova kometa je známá svou silnou difúzitou a relativně velkou úhlovou plochou. Ovšem i když její spatření není nikterak dechberoucí, je Enckeova kometa milým unikátem. Jednak pro nejmenší známou periodu oběhu komety kolem Slunce a za druhé pro pravidelné dopování listopadového meteorického roje Tauridy. Ten nebývá zpravidla nijak aktivní, ale v době jeho maxima – okolo 12. listopadu – mohou lidé náhodně očekávat opravdu jasné meteory, neboli bolidy. Takže mějte své fotoaparáty za měsíc připravené…
Nedávný pád úlomku Kreutzovy komety na Slunce už nikoho moc nepřekvapil (připomeňme, že kometa se nad Sluncem vypařila 10. října krátce před půlnocí našeho času). Družice SOHO jich v minulosti přes své korónografy zachytila už tolik, že je to jak ohraná deska. Přesto jsou ale právě tyto pády kometárních jader fyzikálně velmi zajímavé a vědci se v nich vášnivě nimrají. Dodneška se totiž pořádně nedohodli, jestli vypaření kometárního jádra nad Sluncem nevede alespoň zprostředkovaně k nějakým pozorovaným jevům nad slunečním povrchem, resp. ve sluneční koróně. Jinak četnost pádů Kreutzových komet na Slunce je vždy vysoká na jaře a na podzim, kdy se do zorného pole družice SOHO rovina dráhy těchto komet promítá kolmo a komety se tak daří objevit ještě pár hodin či dní před zánikem jádra. Čili není vyloučené, že ještě nějaký internetový přenos kometární smrti v následujících týdnech uvidíme. Animaci zániku nedávné komety si můžete prohlédnout na Spaceweather.com.
Kometa C/2013 R1 Lovejoy. Autor: Mike Broussard.Příjemným překvapením se stal poměrně nedávný objev komety C/2013 R1 (Lovejoy). Australský astronom Terry Lovejoy tak objevil svou čtvrtou kometu a ani tato nebude úplně bez povšimnutí. Oproti vlasatici z roku 2010 se sice bude tvářit jako nevýrazné nic, ale pro amatérské astronomy vybavené malými dalekohledy nebude její vyhledání žádným oříškem. Kometa se nyní pomalu pohybuje v souhvězdí Jednorožce a Malého psa, ovšem dosti rychle se její pohyb nad obzorem zrychlí a na přelomu listopadu a prosince ji najdeme ve večerních i ranních hodinách v souhvězdí Pastýře. V té době bude rovněž nejjasnější a mohla by i prolomit hranici viditelnosti pouhýma očima. Malým dalekohledem ji však najdeme prakticky jistě, pokud nám nebude nad obzorem rušit moc světla. Přísluním kometa projde před vánoci 22. prosince, ovšem od Země se již bude vzdalovat.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Galaxie Veľryba a Hokejka
NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie.
NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie.
NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií.
NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu.
NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats
27.4. až 16.5.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
