Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte kometu ATLAS

Pozorujte kometu ATLAS

Kometa C/2020 R4 (ATLAS), 5. 4. 2021 (po 4h SELČ), Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, filtr Optolong L-Pro, kamera ZWO ASI294MC Pro, 60×30sec.
Autor: Roman Hujer

V následujících týdnech máme možnost vidět kometu i za pomocí malých dalekohledů. Kometa s označením C/2020 R4 (ATLAS) je těchto dnech pozorovatelná na ranní obloze, v průběhu dubna se bude její viditelnost zlepšovat.

Tato kometa byla, jak její název napovídá, objevena přehlídkovým systémem ATLAS, který se nachází na Havajských ostrovech. V době objevu (12. září 2020) mělo těleso jasnost okolo 20. hvězdné velikosti. V průběhu prosince 2020 kometa výrazně zjasnila, zhruba na 13 mag, a tím se dostala do vizuální viditelnosti s většími dalekohledy.

V průběhu ledna a února 2021 nebyla kometa pozorovatelná, neboť se úhlově přiblížila ke Slunci, které znemožnilo její pozorování. Nejblíže ke Slunci (přísluní) se přiblížila 1. března 2021, a to na vzdálenost 1,03 AU (154 milionů km). Nejblíže k Zemi bude kometa 23. dubna, tou dobou bude vzdálena 0,464 AU (69 milionů km) od naší planety. V současné době (začátek dubna) se odhady její jasnosti pohybují mezi 9. - 10. hvězdnou velikostí. Nejjasnější by měla být v druhé polovině dubna, v době kdy bude nejblíže Zemi. Očekávaná maximální jasnost je mezi 8. – 9. mag.

Již nyní svým leskem umožňuje její spatření v malých astronomických dalekohledech o průměru optiky alespoň 70 mm (např. refraktory 70/700 mm, nebo 80/400 mm apod.), případně ve větších triedrech o témže průměru (např. 15×70). Samozřejmostí je tmavší obloha mimo rušivý vliv měst, další podmínkou pro její dobrou viditelnost je absence Měsíce na obloze. Dobré pozorovací podmínky nastaly již začátkem dubna, kometa je viditelná v souhvězdí Orla na ranní obloze těsně před svítáním.

Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky. Autor: https://www.czsky.cz/
Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky.
Autor: https://www.czsky.cz/

Pro nalezení komety je nutná podrobnější vyhledávací mapka. Aktuální mapku pro C/2020 R4 si pro jednotlivé dny můžete vygenerovat na příslušné stránce projektu CzSky (výborná stránka hlavně pro pozorovatele objektů hlubokého vesmíru). 

12. dubna kometa přejde ze souhvězdí Orla do východního cípu Hadonoše a o den později do Herkula. Po 20. dubnu začne výrazněji rušit Měsíc, kdy nastane první čtvrť (Měsíc bude zapadat až za svítání), 27. nastane úplněk. Další bezměsíčné pozorovací okno se otevře 29. dubna večer. V následujících dnech se bude kometa pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Pastýře a Honicích psů. Jelikož se tou dobou kometa bude vzdalovat jak od Slunce i od Země, tak se očekává rychlé slábnutí. Pod 10. hvězdnou velikost se dostane pravděpodobně již v půlce května, ke 12. mag pak začátkem června.

Pro majitele větších dalekohledů (průměr optiky alespoň 20 cm) máme ještě jeden tip. Kometa C/2020 T2 (Palomar) má v současné době jasnost okolo 12. hvězdné velikosti a v průběhu června by se mohla dostat k 11 mag. V průběhu dubna až června se bude pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Honicích psů a Pastýře (mapka na CzSky). Pozorovatelům přejeme jasnou a temnou oblohu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith
[2] Minor Planet Center



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa , CzSky, C/2020 R4 (ATLAS)


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »