Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte jarní komety

Pozorujte jarní komety

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez
Autor: Martin Gembec

V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.

C/2017 T2 (Panstarrs)

Vyhledávací mapka pro kometu C/2017 T2 Autor: Martin Mašek, Guide9
Vyhledávací mapka pro kometu C/2017 T2
Autor: Martin Mašek, Guide9
Je dlouhoperiodickou kometou, která byla objevena přehlídkovým dalekohledem Panstarrs na Havaji 2. října 2017 jako objekt zhruba 20. hvězdné velikosti. Průchod přísluním nastane 4. května 2020 (1,61 AU od Slunce). Většími amatérskými přístroji je tato vlasatice pozorovatelná již od loňského léta, hranici 12 mag překonala v září a na začátku letošního roku se jasnost pohybovala zhruba na 10 mag.

V těchto dnech (polovina března) jsou odhady její jasnosti okolo 8,5 – 9 mag, kometa je tak snadno viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Na její spatření by měl na tmavší obloze stačit bez problému dalekohled o průměru 8 cm.

Kometa C/2017 T2 (Panstarrs) 14. března 2020, 31×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 T2 (Panstarrs) 14. března 2020, 31×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8.
Autor: Martin Gembec
C/2017 T2 bude z našich zeměpisných šířek až do začátku července cirkumpolární, tedy nikdy nezapadne pod obzor. Doporučujeme večerní pozorování, hned po soumraku, kdy bude kometa nejvýše nad obzorem. V současnosti se kometa pohybuje souhvězdím Cassiopeje, a to až do 10. dubna, kdy přejde hranici se souhvězdím Žirafy. Kometa bude nejjasnější začátkem května, očekávaná maximální jasnost je okolo 8. hvězdné velikosti. V druhé polovině května přejde do Velké medvědice a koncem června do souhvězdí Honicích psů. To již bude kometa pomalu slábnout, ale při jasnosti okolo 9 mag bude stále v dostupnosti malých dalekohledů. V druhé polovině července kometa vstoupí do souhvězdí Vlasů Bereniky. Rozloučíme se s ní v druhé polovině srpna, kdy nám zmizí ve světle večerního soumraku. V té době bude jasnost komety okolo 10. hvězdné velikosti a bude se pohybovat v jižní části souhvězdí Pastýře.

C/2019 Y1 (ATLAS)

Těleso bylo objeveno přehlídkovým systémem ATLAS na Havajských ostrovech dne 16. prosince 2019 při jasnosti okolo 18 mag. Velkou zajímavostí této komety je velká podobnost drah s jinými kometami, které byly pozorované v minulosti, a to konkrétně C/1988 A1 (Liller), C/1996 Q1 (Tabur) a C/2015 F3 (SWAN). Tato podobnost vede k hypotéze, že všechny tyto komety mají společný původ v jedné velké kometě, která fragmentovala.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y1 Autor: Martin Mašek, Guide9
Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y1
Autor: Martin Mašek, Guide9
Průchod přísluním nastal již 15. března 2020 (0,83 AU od Slunce) a v současné době dosáhla nejvyšší jasnosti okolo 8. hvězdné velikosti. Kometa je viditelná jen zvečera velmi nízko na soumrakové obloze na pomezí souhvězdí Pegase a Andromedy. Doporučujeme C/2019 Y1 pozorovat ještě před začátkem astronomické noci, kdy je výše nad obzorem. V druhé půli března bude procházet Andromedou, 26. března bude necelých 6° od slavné Velké galaxie v Andromedě (M31). Kometa se stane cirkumpolárním objektem, ale stále bude platit nejlepší viditelnost zvečera ještě před začátkem astronomické noci, později v noci bude velmi nízko nad severním obzorem. Poslední březnový den vstoupí do souhvězdí Cassiopeje. Pod 10. hvězdnou velikost by měla klesnout v druhé polovině dubna. I přes klesající jasnost se bude viditelnost postupně zlepšovat, na začátku a na konci astronomické noci bude výše než 30° nad obzorem. 1. května projde necelých 7° od Polárky a pod 12 mag by měla jasnost klesnout v první polovině května. 

C/2019 Y4 (ATLAS)

Poslední kometa uvedená v tomto článku byla též objevena přehlídkovým systémem ATLAS, konkrétně 28. prosince 2019 při jasnosti okolo 19,6 mag. Zde je opět zajímavost s podobností drah, a to s Velkou kometou z roku 1844. Je možné, že jde o fragment onoho tělesa z minulosti.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y4 Autor: Martin Mašek, Guide9
Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y4
Autor: Martin Mašek, Guide9
V současné době se jasnost C/2019 Y4 pohybuje okolo 8,5 mag a nachází se ve východní části souhvězdí Velké medvědice, je tedy cirkumpolární a velmi vysoko nad obzorem. Na konci března přejde do souhvězdí Žirafy, jasnost bude postupně narůstat. Předpověď jasnosti do budoucna je nejistá, některé velmi optimistické odhady tvrdí, že by v nejvyšším lesku mohla dosáhnout až záporných hodnot v době největšího přiblížení ke Slunci, ale může to být i méně (pravděpodobnější scénář). Průchod přísluním nastane 31. května (0,25 AU od Slunce), tou dobou ale nebude kometa pozorovatelná, neboť bude úhlově blízko Slunce. Její pozorovatelnost na denní obloze by zajistila jen případná (a spíše nepravděpodobná) velmi vysoká jasnost.
Příznivé pozorovací období bude trvat zhruba do první poloviny května, touto dobou kometa přejde ze Žirafy do Persea a bude viditelná jen na začátku noci nevysoko (cca 15°) nad severoseverozápadním obzorem, poté se budou podmínky výrazně zhoršovat s klesající výškou nad obzorem.

Závěrem lze říci, že máme relativně vzácnou příležitost vidět najednou tři komety, které jsou viditelné (na tmavší obloze dále od měst) i v malých dalekohledech o průměru okolo 8 cm. Nezbývá popřát dobré počasí a tmavé nebe! 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith
[2] Minor planet center
[3] COBS



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 T2, C/2019 Y1, C/2019 Y4, Komety 2020, Kometa 


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »