Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Podívejte se na planetku Toutatis

Podívejte se na planetku Toutatis

Radarové snímky planetky Toutatis Autor: Steve Ostro, JPL
Radarové snímky planetky Toutatis
Autor: Steve Ostro, JPL
V polovině prosince nás čeká relativně blízké setkání s blízkozemní planetkou Toutatis (4179). Její dráha ve Sluneční soustavě je dobře známa, takže víme, že se této planetky nemusíme obávat. Při jejím blízkém průletu kolem Země bude jasná natolik, že bude pohodlně pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetku Toutatis objevil C. Pollas spolu s J. D. Mulhollandem a A. Maurym 4.1.1989 z observatoře Caussols v jižní Francii. Později byly dohledány i starší pozorování této planetky, z let 1976 a 1934. Planetka byla pojmenována po Galském bohovi, ochránci kmene. Pořadové číslo dostala 4179. Jde o blízkozemní planetku typu Apollo. Je to skupina planetek, které se přibližují k Zemi, mají oběžné doby delší, než jeden rok a nejbližší bod dráhy kolem Slunce (perihel) je uvnitř dráhy Země. Název skupiny je odvozen od jména první objevené planetky tohoto typu.

Toutatis z FRAMu, 25.11.2012. Jde 10 snímků, každý s expozicí 30sec složených na pohybující se planetku (hvězdy se proto jeví jako čárky). Autor: Martin Mašek, Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek
Toutatis z FRAMu, 25.11.2012. Jde 10 snímků, každý s expozicí 30sec složených na pohybující se planetku (hvězdy se proto jeví jako čárky).
Autor: Martin Mašek, Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek
Toutatis je zařazena mezi potenciálně nebezpečné planetky, které se mohou velmi přiblížit k naší planetě. Pozorování a výpočty dráhy ukázaly, že nás tato planetka v nejbližších staletích neohrozí. Toutatis obíhá kolem Slunce s periodou téměř přesně 4 roky.

Planetka se k Zemi přibližuje natolik, že je vhodným cílem pro radarová pozorování. I letos by se na ní měl obrátit radioteleskop v Goldstone, USA. Z dřívějších radarových pozorování se ukázalo, že planetka má velice nepravidelný, protáhlý tvar o rozměrech 4,6 x 2,4 x 1,9km.

Toutatis je již nyní vizuálně pozorovatelný středně velkými dalekohledy. Na planetku se zaměřil i český robotický dalekohled FRAM v Argentině. Jasnější 12. hvězdné velikosti bude planetka v období od 8. 12. do 31. 12. 2012. V této době by měla být pohodlně v dosahu malých dalekohledů o průměru objektivu okolo 10cm. Pro pozorování bude vhodné vyhledat místo mimo města, kde není obloha tolik přesvětlená od umělého osvětlení.

K největšímu přiblížení planetky k Zemi dojde 12. 12. 2012 ve vzdálenosti 0,046 AU (6,9 milionů km). To je přibližně osmnáctinásobek vzdálenosti Země – Měsíc. Nejvyšší jasnosti dosáhne planetka o pár dní později, konkrétně 16. 12. Tento den bude mít jasnost 10,5mag. Od začátku do konce prosince projde Toutatis velkou částí oblohy. Bude se pohybovat souhvězdími Kozoroha, Vodnáře, Ryb, Velryby, Berana , Býka a Blíženců. Letošní přiblížení planetky Toutatis bude dobře pozorovatelné i ze střední Evropy (pokud to počasí dovolí).

V době největšího přiblížení k Zemi se bude planetka po obloze pohybovat poměrně rychle, něco málo přes 20 úhlových minut za hodinu. Za hodinu se tedy planetka posune o dvě třetiny úhlového průměru Měsíce. Proto bude potřebné najít, nebo v PC planetáriu vygenerovat vhodné vyhledávací mapky, které budou klíčové pro nalezení a identifikaci planetky na noční obloze.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center
[2] JPL Horizons (efemeridy)
[3] Snímky planetky od NASA
[4] Dráha planetky ve Sluneční soustavě




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Asteroid, Toutatis, Blízkozemní planetka


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »