Jak jsme pozorovali komety v roce 2019
Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřeními jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2019.
Rok 2019 nebyl na jasné komety, podobně jako rok 2018, nikterak bohatý. Nejjasnější kometou roku 2019 byla 46P/Wirtanen, která dosáhla nejvyššího lesku již v prosinci předchozího roku a na začátku roku 2019 se její jasnost pohybovala okolo 6. hvězdné velikosti. Druhou nejjasnější kometou byla C/2018 Y1 (Iwamoto) objevená japonským amatérským astronomem, která dosáhla zhruba 7 mag. Třetí nejjasnější kometou roku byla C/2018 W2 (Africano), která se svojí jasností dostala na 8. hvězdnou velikost.
U komety 46P/Wirtanen bylo provedeno 48 pozorování, z toho 37 CCD měření a 11 vizuálních odhadů jasnosti. Komety C/2018 W2 (Africano) a C/2018 Y1 (Iwamoto) byly nejpozorovanějšími kometami v roce 2019. U obou bylo pořízeno 62 pozorování. U první z nich bylo pořízeno 55 CCD měření a 7 vizuálních odhadů, u druhé pak 41 CCD a 21 vizuálních.
Mezi zajímavější komety patřila krátkoperiodická kometa 260P/McNaught, která v maximu dosáhla 12. hvězdné velikosti a byla tak ve vizuálním dosahu větších dalekohledů. U ní bylo pořízeno 59 pozorování (54 CCD a 5 vizuálních). Dále C/2017 T2 (PanSTARRS), která se ke konci roku vyšplhala až k 10. magnitudě (56 pozorování, z toho 51 CCD a 5 vizuálních). Krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann-Wachmann je známá svými relativně častými zjasněními (outbursty), při nichž se přechodně může dostat i do vizuálního dosahu (48 pozorování, z toho 44 CCD a 4 vizuální). Za zmínku stojí ještě kometa C/2018 N2 (ASASSN), která dosáhla zhruba 12. hvězdné velikosti a bylo u ní pořízeno 43 pozorování, z toho 40 CCD a 3 vizuální.
Zajímavou perličkou roku 2019 byl objev první známé mezihvězdné komety 2I/Borisov, která měla v maximu přibližně 15 mag a bylo u ní získáno 22 CCD měření jasnosti.
Celkový počet měření či odhadů jasnosti za rok 2019 je 1119 k 68 různým kometám, což je výrazný nárůst oproti předchozím rokům. U vizuálních odhadů je klesající trend, za rok 2019 jich bylo pořízeno jen 68, zatímco v roce 2018 jsme jich měli 120 a v roce 2017 to bylo 289 odhadů. Počty CCD/DSLR měření naopak narůstají, za rok 2019 jich bylo 1051. V předešlém roce (2018) to bylo 235 měření a v roce 2017 jen 115 měření.
Na pozorování se v roce 2019 podílelo celkem 8 osob, které zaslaly svá měření či své odhady jasnosti. Nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Mašek s celkovým počtem 1004 pozorování (z toho je 1002 CCD/DSLR měření a 2 jsou vizuální odhady). Martin se tak stal třetí osobou na světě, která překonala magickou hranici 1000 měření/odhadů jasností komet v rámci jednoho roku. Pro zajímavost uveďme, že všichni tři pozorovatelé, kteří tuto metu překonali, jsou z České republiky (Kamil Hornoch 1637 měření/odhadů v roce 2003 a 1132 v roce 2002 a Jiří Srba 1135 v roce 2005). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem v roce 2019 byl Martin Lehký s 34 vizuálními odhady. Martin Lehký shrnul svá pozorování v článku v časopise Povětroň 1/2020.
Doufejme, že letošní rok přinese více jasných komet a také, že se zlepší situace s klesajícím trendem u vizuálních odhadů. Na úplný závěr tu máme tabulky s přehledem pozorování.
Autor: SMPH
Autor: SMPH
Autor: SMPH
Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu
O autorovi
Martin Mašek
Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
