Antichvost komety PanSTARRS. Autor: Joseph Brimacombe.Už je to nějaký čas, kdy ve své prchavé slávě zazářila letošní vlasatice C/2011 L4 PanSTARRS. Věnovali jsme jí přemíru pozornosti, kochali se jejím ohonem za soumraku a dokonce si ji i párkrát vyfotografovali. Kometa se záhy v od dubna vytratila z dohledu pouhých očí, bez malého dalekohledu se k jejímu sledování neobejdeme. Přesto - co nám jako banditka ukradla při všech slibech o možné pořádné kometě, to nám teď vrací neustále pozoruhodným univerzem jejích ohonů. Jako dlouhoprstá banditka dosahuje rekordu, který patrně nebude dlouho překonán. I když jen na fotografii...
Ohony komety PanSTARRS. Autor: Michael Jäger.Ohony komety PanSTARRS byly mimořádně sledovanou show už v průběhu jejího průletu přísluním. Výrazná produkce prachových částic z komety učinila typickou vlasatici, která i za soumraku na české obloze - když jste ji teda našli - měla co do sebe. Malé bodové jadérko obklopovala mlhavá obálka plošně se natahující směrem od obzoru nahoru a zkušenější fotografové na vhodných místech světa zachytili "prsty" diferenciálního prachového ohonu (ohon se prostě rozděloval podle hmotnosti uvolňovaných částic - proudy těch hmotnějších se více zakřivovaly ke Slunci). Neobvyklý byl i výstřelkový sodíkový ohon, oproti tomu typicky iontový téměř chyběl. Kometa si prostě za svou hlavou roztáhla překrásný vějíř.
Ty časy pominuly, vlasatice zeslábla a její sláva povadla. I přesto, že byla třetí nejjasnější kometou na severní obloze od roku 1996 (což nešlo moc ocenit kvůli její nevhodné viditelnosti za jasného soumraku), zazářila poměrně krátce a mnohé ani moc netěšilo, že se pěkně přesunula k severnímu nebeskému pólu. Právě tam se teď nachází - je vidět po celou noc a jen před několika dny minula Polárku o necelých 5°. Pomalu se plíží nevýrazným souhvězdím Malého medvěda (víc známého jako Malý vůz) a slábne. Současně se její jasnost pohybuje okolo 9. magnitudy, za dobrých pozorovacích podmínek je vidět větším binokulárem.
Dost však té ponuré nostalgie, pojďme ke zmiňovanému rekordu. Jak se Země na své dráze pomalu přiblížila k rovině dráhy komety, naskytl se všem nadšencům vskutku neobvyklý pohled. Se Sluncem v předu (pod obzorem) se ohon komety vkusně rozdělil takřka na dva protichůdné. Zatímco slabší z nich se stále pevně držel zásady "vždy od Slunce", jasnější prst prachového ohonu se naopak natáhl přímo do směru Slunce. A z komety se rázem stala atypická mlhavá jehlice na obloze.
Princip antichvostu. Autor: Borja Tosar.Tento tzv. protichvost není nic zcela vzácného - když se Země vůči kometě dobře postaví, tak se zakřivený ohon prostě zorientuje ke Slunci. Podobně jako ručičky na hodinách se pak oba ohony natáčí zase pomalu k sobě. Názorně vznik protichvostu ukazuje přiložený snímek podobné komety z roku 2009, komety Lulin. Co je ovšem nadmíru vzácné, je délka protihonu. Na snímcích dosahuje úctyhodných 7° (asi 14 mesíčních úplňků nasázených vedle sebe), což je největší délka pozorovaného protiohonu od roku 1957. Tehdy na obloze zazářila ještě výraznější kometa C/1956 R1 Arend-Roland.
Protiohon komety PanSTARRS. Autor: Pete Lawrence.Pokud si chcete ohon vychutnat, doporučujeme právě v první pěkné dny v následujícím týdnu někam vyrazit - daleko za města a nejlépe do hor. Kometa svůj "dlouhoprstý" ohon bude už pomalu zkracovat a sama nadále slábnout, ale už v tuto chvíli v zásadě v první půli noci vůbec neruší Měsíc a i přes nešvary s přicházejícím obdobím bez tmavých astronomických nocí (Slunce neklesne pod obzor níž jak 18°) může být pozorování protichvostu důstojným rozloučením se s letošní první vlasaticí. Ano, ta možná citelná špetka optimismu v předchozí větě má svůj důvod - letošní podzim by stále ještě měl podle současného mínění být okénkem pro spatření komety ISON s přídomkem "stoletá". Jak to s ní doopravdy dopadne, si nikdo netroufá říct, ale těší se na ní velký zástup lidí...
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Galaxie Veľryba a Hokejka
NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie.
NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie.
NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií.
NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu.
NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats
27.4. až 16.5.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
