Václav KnollVe středu 10. února odpoledne zemřel ve věku nedožitých 46 let pardubický astronom a popularizátor astronomie Václav Knoll. Byl to člověk, který svým svérázným humorně laděným způsobem vedl astronomický kroužek na pardubické hvězdárně a ve stejném duchu popularizoval astronomii nejen v Pardubicích, ale i na mnoha jiných místech České republiky. Pod jeho vedením pak vyrostlo mnoho amatérských astronomů, z nichž se mnozí této krásné vědě věnují dodnes.
Václav Knoll se narodil 11. května 1964 v Pardubicích. Ve svém útlém věku se aktivně věnoval sportu a k astronomii ho zavedla až na středoškolských studiích kniha Huberta Slouky "Pohledy do nebe" (z roku 1942). Kniha ho uchvátila natolik, že i přes Vaškovo původní středoškolské vzdělání (zaměřené na opravu zemědělských strojů) a tehdejší zaměstnání v JZD Živanice se v roce 1987 zapsal na tehdejší pomaturitní studium astronomie ve Valašském Meziříčí. To úspěšně absolvoval v letech 1988 - 1990 a krátce poté začal pracovat v Domě dětí a mládeže Delta v Pardubicích jako vedoucí kroužků. V roce 1994 se stal vedoucím tehdejšího oddělení astronomie a sportu (dnes známého jako Hvězdárna barona Artura Krause).
Václav Knoll při práci s mládežíOd toho roku se aktivně věnoval popularizaci astronomie i astronomické výuce mládeže. Nepůsobil však jen v DDM Delta v Pardubicích, ale i v Lázních Bohdaneč, Slavňovicích a Varvažově (táborové základny v jižních a západních Čechách) nebo Jánských Lázních a Žamberku. Všude, kam se vydal, budil v laicích jakéhokoliv věku pozornost či dokonce pozdější vážný zájem o astronomii a poznávání noční oblohy. V roce 2001 se také velmi výrazně zasadil o vznik Astronomické společnosti Pardubice.
Václav Knoll při pozorování zatmění Slunce na Kunětické hoře v roce 2003V letech 2003 - 2005 se věnoval technickému a estetickému zdokonalení pardubické hvězdárny. Zrealizoval několik projektů, jejichž cílem byla především stavba a instalace nového automatizovaného reflektoru o průměru 0,45 m (tento dalekohled se tak stal druhým největším přístrojem v České republice ve své kategorii - pro veřejná pozorování oblohy). Za jeho bezprostřední pomoci také vznikly na stěně DDM Delta sluneční hodiny a zrenovovala se pozorovací terasa (určená rovněž veřejnému pozorování noční oblohy). Jeho cílem však nebylo pouze zdokonalení pardubické hvězdárny, ale i výpravy za účelem pozorování noční oblohy pro veřejnost v širokém pardubickém okolí. S dalekohledy tedy jezdil například na zámeckou zahradu do Žamberka, kde ukazoval hvězdné nebe žákům jedné místní základní školy. Jednou z nejunikátnějších akcí tohoto typu však bylo sledování ranního částečného zatmění Slunce 31. května 2003 na otevřeném prostranství pod vrcholem Kunětické hory.
Václav Knoll vysvětluje průběh blížícího se zatmění Slunce v Turecku v roce 2006Jeho největší astronomickou vášní byla úplná zatmění Slunce. V roce 1995 zorganizoval první mezinárodní expedici SAROS do Thajska za pozorováním tohoto mimořádného nebeského úkazu. Založil tak tradici expedic soustředících se na tyto jevy, a to jak z vědeckého tak z estetického hlediska. V České republice stejně zaměřené expedice v té době pořádala jen hvězdárna v Úpici. V organizaci expedic SAROS pokračoval neméně úspěšnými cestami do Venezuely (1998), Maďarska (1999) a Turecka (2006). Dalších dvou expedic (do Ruska v roce 2008 a Číny v roce následujícím) se už kvůli svému vážnému zdravotnímu stavu zúčastnit nemohl. V srpnu roku 2007 mu totiž lékaři objevili zhoubný nádor na mozku.
Předání planetky. Autor: Petr SoukeníkV sobotu 21. listopadu 2009 mu byl v Pardubicích slavnostně předán certifikát o pojmenování planetky číslo 80179 jeho jménem.
Václav Knoll se svou nemocí bojoval dva a půl roku. Poslední dny svého života prožil v přítomnosti rodiny a přátel. Adresa pro zaslání kondolencí je: Hvězdárna barona Artura Krause DDM Delta, Gorkého 2658, 53002 Pardubice. Kondolence předáme rodině Václava Knolla.
Poslední rozloučení s Václavem Knollem proběhne v pátek 19. února od 11:15 v obřadní síni pardubického krematoria.
Za pomoc při přípravě článku bych chtěl poděkovat Milanu Halouskovi, Petru Komárkovi, Evě Neureiterové, Martinu Slezákovi a Ladislavu Šmelcerovi.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Galaxie Veľryba a Hokejka
NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie.
NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie.
NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií.
NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu.
NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats
27.4. až 16.5.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
