Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) byla pojmenována po prof. Druckmüllerovi.
Autor: ČAS.

Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování planetky (6263) po českém profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který je české veřejnosti dobře znám jako průkopník ve zpracování fotografií úplných slunečních zatmění. Planetku objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti a o pojmenování informoval oběžník Minor Planet Center číslo 110621 z 11. července 2018. Ke gratulacím se přidává i celá Česká astronomická společnost.

O prof. Miloslavu Druckmüllerovi

Prof. Miloslav Druckmüller (nar. 1954) je český matematik, fotograf a profesor na fakultě Strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Zabývá se především matematickými metodami ve zpracování digitální fotografie, v čemž dosahuje světových úspěchů. Jeho nejznámějším přínosem jsou revoluční snímky sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Prof. Druckmüller je rovněž nositelem dvou významných ocenění České astronomické společnosti – Astrofotograf roku (2006), čestné Kopalovy přednášky (2010), Ceny Jindřicha Zemana (2017) a od soboty 1. dubna 2017 je také jejím čestným členem. Ve světě se dočkal několika významných uznání: vyjma zasloužených úspěchů ve vědecké komunitě bylo rovněž několik jeho snímků publikováno NASA jako prestižní Astronomický snímek dne. Jeho posledním významným přínosem bylo vytvoření algoritmu NAFE pro doostření obrazů Slunce z dat pořízených družicí Solar Dynamic Observatory NASA. Více o prof. Druckmüllerovi v síni slávy Astro.cz a další snímky a videa najdete na jeho webových stránkách: www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/.

Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky. Autor: Miloslav Druckmüller
Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky.
Autor: Miloslav Druckmüller

Planetka (6263) Druckmüller

Planetka byla objevena astronomkou Zdeňkou Vávrovou ve středu 6. srpna 1980 na kleťské observatoři a až do letošního léta neměla jiné označení než katalogové (6263) = 1980 PX = 1990 VR1. V době objevu se nacházela v souhvězdí Kozoroha s jasností 16,6 magnitudy. Planetku pozorovala celkem 7 nocí mezi 6. srpnem a 3. zářím 1980, pak se ale na dlouhých 10 let těleso ztratilo z dohledu. Až v roce 1990 se planetka dostala opět do vhodné pozorovatelské pozice na obloze a jako "nový objekt" ji našli astronomové na observatoři Okutama v Japonsku (tehdy dostala ono označení 1990 VR1). Až při pozorováních v letech 1993 a 1995 se podařilo její dráhu dostatečně spočítat a zjistit, že jde o objekt z roku 1980. Po soustavném pozorování se ukázalo, že jde o těleso o velikosti zhruba 4 kilometry, s periodou oběhu 3,23 roku. Přísluní planetky leží 1,665 astronomické jednotky (249 milionů km) od Slunce, což ji řadí do kategorie křižič Marsu (tam dle NASA JPL spadají planetky, které mají přisluní v rozmezí 1,3 až 1,666 astronomických jednotek od Slunce). K dnešnímu dni je známo 13 654 křižičů Marsu. 

Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018. Autor: Minor Planet Center.
Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018.
Autor: Minor Planet Center.

Citace k planetce

Každá pojmenovaná planetka (pojmenování většinou navrhuje objevitel) má přiřazenou citaci, která popisuje původ schváleného názvu. V tomto případě tedy jméno prof. Druckmüllera. Citace zní v originále takto:

Miloslav Druckmüller (b. 1954) is a Czech mathematician, astronomy popularizer and photographer, who developed an innovative method to visualize the solar corona during total eclipses of the Sun. He has stretched the limits of scientific astrophotography, leading to a variety of discoveries.

V češtině tedy:

Miloslav Druckmüller (narozen v roce 1954) je český matematik, popularizátor astronomie a fotograf, který vyvinul inovativní metodu k vizualizaci sluneční koróny během úplných zatmění Slunce. Rozšířil hranice vědecké astrofotografie, což vedlo k různým objevům.

Nutno podotknout, že ve vývoji zmíněné inovativní metody prof. Druckmüllerovi velice významně pomáhala jeho dcera Hana.

Za celou českou i slovenskou astronomickou obec hluboce gratulujeme prof. Druckmüllerovi k zaslouženému uznání!

Připomeňte si...

Miloslav Druckmüller v Hyde Parku Civilizace, Česká televize

Miloslav Druckmüller v pořadu Hlubinami vesmíru, TV Noe

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Elementy dráhy planetky (6263) Druckmuller
[2] Cirkulář MPC 07/2018 s oznámením nových jmen pro planetky
[3] Planetka v databázi MPC
[4] Stránky a fotografie Miloslava Druckmüllera
[5] Miloslav Druckmüller v Síni slávy ČAS
[6] Miloslav Druckmüller v HydeParku Civilizace České televize
[7] Miloslav Druckmüller v Hlubinách vesmíru (1. díl), TV Noe



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: 6263 Druckmüller, 1980 PX Druckmüller, Planetka, Miloslav Druckmüller


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »