Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2008.02: ISS a Atlantis

ČAM 2008.02: ISS a Atlantis

iss-atlantis1.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2008 obdržel snímek nazvaný ISS a Atlantis, který pořídil Libor Šmíd z Plzně.

Asi ji všichni známe. Je úžasná, je prostě nepřehlédnutelná. Pro jedny nádherná a dokonalá, pro druhé rozmarná a hodna zatracení. Nevšímavá a zároveň přívětivá, vznešená a náročná. Ne, nemluvíme nyní o žádné filmové hvězdě, i když by to tak mohlo vypadat. Není z masa a kostí, ale z kevlaru, hliníku, mědi a plastu. A nesledujeme ji na obrazovkách televizí, ale pozorujeme ji na obrazovce největší z největších - na obloze. A jmenuje se ISS – Mezinárodní kosmická stanice.

Pomalu se pohybuje od obzoru k obzoru ve výšce třísetpadesáti kilometrů nad Zemí a svým svitem oživuje poklidnou noční oblohu. Nad našimi hlavami přelétla již sedmdesát čtyři tisíckrát a tak ji můžeme spatřit mnohem častěji, než jakoukoliv hvězdu filmových pláten. S nimi má však mnoho společného. Stejně jako ony vyrostla z poměrně skromné hvězdičky za osm miliard dolarů na marnivku za miliard dvacet či třicet, možná i více. Stará se o ni tisíce lidí. Nechává se opatrovat a ošetřovat a občas vyvolá i skandál. A fotografovat se nechá jen od velmi dobrých fotografů.

Jedním z nich je i plzeňský astrofotograf Libor Šmíd. Na své doma vyrobené paralaktické montáži se zrcadlovým dalekohledem o průměru 35 centimetrů pořídil úžasný fotografický portrét této „kosmické hvězdičky“, dokonce i s raketoplánem Atlantis. Během jednoho z přeletů stanice následované raketoplánem po plzeňské obloze na ni ručně naváděl svůj teleskop a nasnímal sekvenci obrázků, z nichž pořídil tuto úžasnou koláž. S ní pak zvítězil v únorovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Na snímku můžeme vidět nejen obě zmiňovaná tělesa, ale zejména mnohé detaily stále budované stanice. Kromě panelů, které jsou díky svému úctyhodnému rozpětí blížícímu se ke stu metrům dominantním útvarem, vidíme i obytné a servisní moduly, včetně poměrně malého, čtrnáct metrů dlouhého modulu Zarja.

Pozorovat jasný bod stanice letící hvězdnou oblohou je úžasný zážitek. Pořídit takový snímek, jako pořídil pan Libor Šmíd však musí pro jeho autora představovat pocit velkého uspokojení, vykoupeného ovšem velkým úsilím a zkušenostmi. O to víc nás může těšit, že jej autor zaslal do soutěže ČAM a my mu velmi rádi k tomuto úspěchu blahopřejeme.

Do úzkého výběru poroty se v únoru dostaly dále snímky astrofotografů Dalibora Hanžla, Davida Krafta, Martina Myslivce a Aleše Žabokrtského. Blahopřejeme i jim.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »