Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis po 25 letech skončil

Raketoplán Atlantis po 25 letech skončil

Atlantis při přípravě na misi STS-117
Atlantis při přípravě na misi STS-117
Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.

Jak víte, raketoplány končí, s jistotou nás čekají už jen dva starty. Atlantis teď bude v pohotovosti jako záchranný letoun v případě problémů při dvou zbývajících misích. Máme tak příležitost ohlédnout se stručně za tím, co raketoplán vykonal.

Na svou první misi se vydal 3. října 1985. Co přesně bylo jeho úkolem, to si nepovíme. Let byl zcela pod kontrolou Ministerstva obrany. A takových letů vykonal celkem 5.

Do vesmíru se Atlantis podíval během své 25leté éry 32krát. Jedním z hlavních úkolů bylo vypouštění družic, ať už komunikačních nebo vědeckých. V roce 1989 vyslal sondy Magellan k Venuši a Galileo k Jupiteru, o dva roky později vynesl Comptonovu gama observatoř.

Roku 1995 se stal prvním americkým raketoplánem, který přistál u Ruské orbitální stanice Mir. A když Mir shořel v atmosféře, byly od roku 2000 všechny další mise raketoplánu zaměřeny na výstavbu a zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Tedy skoro všechny až na jednu. Loni v květnu doletěl až k Hubbleovu kosmickému dalekohledu, který se dočkal své poslední opravy.

Právě probíhá diskuze, jak v NASA, tak v americké státní administrativě o případném přidání ještě jednoho startu Atlantisu. Žádné rozhodnutí, ale zatím nepadlo.

Záznam poslední mise raketoplánu Atlantis STS-132 na astro.cz




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Prahou

Polární záře, foceno z Branické skály půl hodiny před půlnocí.

Další informace »