Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba a druhého stupně Ariane 5 ve hvězdném poli. Dalekohled byl pořízen Milanem Antošem z Jablonce nad Nisou.
Autor: Milan Antoš

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST) byl úspěšně vypuštěn do kosmického prostoru 25. 12. na raketě Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. JWST v současné době míří do libračního centra L2, kde bude v následujících letech umístěn. Českým astronomům se podařilo let Webbova dalekohledu zachytit při jeho pouti noční oblohou.

Prvním, komu se Vesmírný dalekohled Jamese Webba podařilo z našeho území nasnímat, byl Milan Antoš z Jablonce nad Nisou. Fotografie byly pořízeny v den startu, tedy 25. 12. okolo 22:25 SEČ. Použit byl 20cm dalekohled RASA o ohniskové vzdálenosti 400 mm se CCD kamerou ATIK 460 EXm. Vzdálenost vesmírného dalekohledu od Země byla v době pořízení snímků 108500 km, jasnost se pohybovala okolo 13. hvězdné velikosti. Kromě dalekohledu je na snímku vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5.

Animace Milana Antoše s JWST a druhým stupňem Ariane 5.

Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona
Autor: Zdeněk Bardon
Další snímek JWST pochází od astrofotografa Zdeňka Bardona. Ten vyfotografoval vesmírný dalekohled ze své soukromé hvězdárny ve východočeské obci Rasošky, když JWST byl už na vzdálenost Měsíce od Země. Autor svoji práci popisuje níže. Zdeněk Bardon je mj. fotografickým ambasadorem Evropské jižní observatoře, autorem mnoha astronomických fotografií, čestným členem Mezinárodní astronomické unie a také zakladatelem fotosoutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou v rámci České astronomické společnosti organizuje už 16 let. Více o autorovi na jeho osobních stránkách.

Zdeněk Bardon o snímku: "Vesmírný dalekohled - James Webb Space Telescope (JWST) se na svoji vesmírnou pouť vydal v sobotu 25. 12. 2021. Nápad nasnímat jeho trajektorii vznikl v hlavě mého kamaráda Miro Grnji z Bratislavy. V noci z pondělí na úterý se na malou chvíli vyjasnila obloha a tak jsem se pokusil o nemožné. Navíc, ještě nerozbalený teleskop JWST se nacházel ve vzdálenosti našeho Měsíce, takže to byla i poslední šance na jeho zachycení. Doslovným "očistcem" bylo hledání slabé "tečky" na snímku. S identifikací pomohl nejen Miroslav Grnja, ale hlavně Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. Měli jsme přístup k veřejně dostupným parametrům NASA a souřadnice i jasnost objektu s nimi souhlasí, takže pro jistotu řečeno, na 99,9% to JWST skutečně je. Drobná a velmi slabá čárka ve výřezu snímku představuje trajektorii vesmírného dalekohledu za jednu hodinu. Pro pořádek je nutné uvést, že snímek zobrazuje část souhvězdí Orion, Barnardův oblouk. Děkuji za tuto příležitost, byla to ukázková Česko - Slovenská spolupráce a to má největší hodnotu."

Video Zdeňka Bardona se zachyceným JWST.

Dalekohled JWST zachytil i český robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor), který se nachází na astročásticové observatoři Pierra Augera v Argentině. Ten slouží k monitorování stavu zemské atmosféry nad observatoří a ve volném čase se zaměřuje na zajímavé objekty jižního nebe, především proměnné hvězdy, komety či blízkozemní planetky. FRAM je spravován Fyzikálním ústavem AV ČR.

Animace letu JWST z FRAMu, autor: FZU/FRAM/Martin Mašek

Na animaci můžeme vidět samotný dalekohled Jamese Webba při levém okraji snímku. Při pravém okraji se pohybuje druhý stupeň nosné rakety. Snímky z FRAMu byly pořízeny 26. 12. 2021.

Edit: Po vydání článku se sešly další snímky dalekohledu Jamese Webba.

Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla. Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla.
Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Astronomové z Astronomického ústavu AV ČR se na Webbův dalekohled zaměřili v noci z 29. na 30. 12. mezi 4:46 - 4:49 SEČ, jedná se o součet expozic 3×60s přes filtr R pořízených na dálku pomocí Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla v Chile. Snímek pořídila Hana Kučáková, zpracování Kamil Hornoch.

V den startu byl JWST zachycen i z hvězdárny v Teplicích. Animace letu dalekohledu mezi hvězdami je k vidění níže. Na celkovém záběru je vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5. (Animace jsou prezentovány otočené o 180°, takže dalekohled se pohybuje u středu snímku a stupeň rakety u levého okraje).




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Martin Mašek, Dalekohled FRAM, Zdeněk Bardon, Milan Antoš, James Webb telescope, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »